Hepatitida - co je to a jak souvisí se žloutenkou?

5 nejdůležitějších bodů článku

• Co je to hepatitida
• Druhy hepatitidy
• Jaké jsou příčiny hepatitidy
• Léčba hepatitidy
• Žloutenka a hepatitida

 

Hepatitida může být způsobena virovou infekcí, konzumací alkoholu, několika zdravotními potížemi nebo dokonce některými léky. V Evropě se nejčastěji vyskytují viry hepatitidy typu A, B a C. Přestože jejich účinky na játra a příznaky, které vyvolávají, mohou být podobné, závažnost a délka trvání onemocnění závisí na viru, který je způsobil.

 

Co je to hepatitida? 

Hepatitida je zánět jater, který je způsoben různými infekčními viry a neinfekčními agens, což vede k řadě zdravotních problémů, z nichž některé mohou být smrtelné. Existuje pět hlavních kmenů viru hepatitidy, označovaných jako typy A, B, C, D a E. 

 

Ačkoli všechny způsobují onemocnění jater, liší se v důležitých ohledech, včetně způsobů přenosu, závažnosti onemocnění, geografického rozšíření a metod prevence. Zejména typy B a C vedou k chronickému onemocnění u stovek milionů lidí a společně jsou nejčastější příčinou jaterní cirhózy, rakoviny jater a úmrtí souvisejících s virovou hepatitidou. Odhaduje se, že na celém světě žije 354 milionů lidí s hepatitidou typu B nebo C, přičemž pro většinu z nich zůstává testování a léčba nedostupná.

 

Hepatitida A 

Hepatitida A je infekce jater způsobená virem hepatitidy A (HAV), které lze předcházet očkováním. HAV se nachází ve stolici a krvi nakažených osob. Hepatitida A je velmi nakažlivá. Šíří se, když se někdo nevědomky nakazí virem - i v mikroskopickém množství - při těsném osobním kontaktu s nakaženou osobou nebo při konzumaci kontaminovaného jídla či pití.

 

Příznaky hepatitidy A 

 

Příznaky hepatitidy A mohou trvat až 2 měsíce a zahrnují únavu, nevolnost, bolesti žaludku a žloutenku. U většiny lidí s hepatitidou A nedochází k dlouhotrvajícímu onemocnění. Nejlepším způsobem prevence hepatitidy A je očkování.

 

Léčba hepatitidy A 

 

Hepatitida A je krátkodobé onemocnění a nemusí vyžadovat léčbu. Pokud však příznaky způsobují velké potíže, může být nutný klid na lůžku. Pokud se navíc objeví zvracení nebo průjem, může lékař doporučit dietní program k udržení hydratace a výživy.

 

 

Hepatitida B 

Hepatitida B je infekce jater způsobená virem hepatitidy B (HBV), které lze předcházet očkováním. Hepatitida B se šíří, když se krev, sperma nebo jiné tělní tekutiny osoby nakažené tímto virem dostanou do těla někoho, kdo nakažený není. K tomu může dojít při pohlavním styku, sdílením jehel, injekčních stříkaček nebo jiných pomůcek pro injekční aplikaci drog nebo během těhotenství či porodu. 

 

Příznaky hepatitidy B 

 

Ne všechny osoby nově nakažené HBV mají příznaky, ale u těch, které je mají, mohou příznaky zahrnovat únavu, nechutenství, bolesti žaludku, nevolnost a žloutenku. U mnoha lidí je hepatitida B krátkodobým onemocněním. Pro jiné se může stát dlouhodobou, chronickou infekcí, která může vést k závažným, dokonce život ohrožujícím zdravotním problémům, jako je onemocnění jater nebo rakovina jater. 

 

Věk hraje roli v tom, zda se hepatitida B stane chronickou. Čím mladší je člověk v době nákazy virem hepatitidy B, tím větší je šance, že se u něj vyvine chronická infekce. Přibližně u 9 z 10 dětí, které se nakazí, se vyvine celoživotní chronická infekce. Riziko klesá s věkem dítěte. Přibližně u jednoho ze tří dětí, které se nakazí do 6 let věku, se vyvine chronická hepatitida B. Naproti tomu téměř všechny děti ve věku 6 let a starší a dospělí nakažení virem hepatitidy B se zcela uzdraví a chronická infekce se u nich nevyvine.

 

Léčba hepatitidy B 

 

Pro akutní hepatitidu B neexistuje žádný specifický léčebný program. Chronická hepatitida B se léčí antivirovými léky (antivirotika), které pacient bere několik měsíců nebo let. Léčba chronické hepatitidy B také vyžaduje pravidelné lékařské kontroly a sledování, aby se zjistilo, zda virus reaguje na léčbu.

 

 

Hepatitida C 

Hepatitida C je infekce jater způsobená virem hepatitidy C (HCV). Hepatitida C se šíří kontaktem s krví nakažené osoby. V současné době se většina lidí nakazí virem hepatitidy C sdílením jehel nebo jiného vybavení používaného k přípravě a injekční aplikaci drog. U některých lidí je hepatitida C krátkodobým onemocněním, ale pro více než polovinu lidí, kteří se virem hepatitidy C nakazí, se stává dlouhodobou, chronickou infekcí. 

 

Chronická hepatitida C může vyústit v závažné, dokonce život ohrožující zdravotní problémy, jako je cirhóza a rakovina jater. Lidé s chronickou hepatitidou C často nemusí mít žádné příznaky a necítí se nemocní. Když se příznaky objeví, jsou často známkou pokročilého onemocnění jater. Proti hepatitidě C neexistuje žádná vakcína. Nejlepším způsobem, jak hepatitidě C předcházet, je vyhýbat se chování, které může nemoc šířit, zejména injekčnímu užívání drog. Důležité je nechat se vyšetřit na hepatitidu C, protože léčba dokáže většinu lidí s hepatitidou C vyléčit za 8 až 12 týdnů.

 

Příznaky hepatitidy C 

 

Mnoho lidí nově nakažených virem hepatitidy C nemá žádné příznaky, nevypadají ani se necítí nemocní, a proto nevědí, že jsou nakaženi. U lidí, u kterých se příznaky objeví, se obvykle objeví 2-12 týdnů po kontaktu s virem hepatitidy C a mohou zahrnovat žlutou kůži nebo oči, nechuť k jídlu, žaludeční nevolnost, zvracení, bolesti žaludku, horečku, tmavou moč, světlou stolici, bolesti kloubů a pocit únavy.

 

Většina lidí s chronickou hepatitidou C nemá žádné příznaky nebo má pouze celkové příznaky, jako je chronická únava a deprese. U mnoha lidí se nakonec vyvine chronické onemocnění jater, které může být od mírného až po závažné a může zahrnovat cirhózu a rakovinu jater. 

 

Chronické onemocnění jater u lidí s hepatitidou C obvykle probíhá pomalu, bez jakýchkoli příznaků a symptomů, v průběhu několika desetiletí. Chronická infekce virem hepatitidy C je často rozpoznána až po vyšetření lidí při dárcovství krve nebo z abnormálního krevního testu zjištěného při běžné návštěvě lékaře.

 

Léčba hepatitidy C 

 

Antivirovými léky lze léčit akutní i chronickou formu hepatitidy C. Lidé, u nichž se vyvine chronická hepatitida C, obvykle užívají kombinaci antivirové léčby. Mohou také potřebovat další vyšetření k určení nejlepší formy léčby. Lidé, u kterých se v důsledku chronické hepatitidy C vyvine cirhóza nebo onemocnění jater, mohou být kandidáty na transplantaci jater.

 

 

Hepatitida D 

Hepatitida D, známá také jako "delta hepatitida", je infekce jater způsobená virem hepatitidy D (HDV). Hepatitida D se vyskytuje pouze u osob, které jsou zároveň infikovány virem hepatitidy B. Hepatitida D se šíří, když se krev nebo jiné tělní tekutiny osoby nakažené tímto virem dostanou do těla někoho, kdo nakažený není. Hepatitida D může být akutní, krátkodobou infekcí nebo se může stát dlouhodobou, chronickou infekcí. 

 

Hepatitida D může způsobit závažné příznaky a vážné onemocnění, které může vést k celoživotnímu poškození jater a dokonce i ke smrti. Lidé se mohou nakazit současně virem hepatitidy B i virem hepatitidy D (tzv. "koinfekce") nebo se mohou nakazit hepatitidou D poté, co se nejprve nakazili virem hepatitidy B (tzv. "superinfekce"). Neexistuje žádná vakcína, která by zabránila hepatitidě D. Nicméně prevence hepatitidy B pomocí vakcíny proti hepatitidě B chrání také před budoucí infekcí hepatitidou D.

 

Příznaky hepatitdy D 

 

Příznaky akutní infekce HDV jsou k nerozeznání od příznaků jiných typů akutních virových hepatitid. Patří mezi ně např. horečka, únava, ztráta chuti k jídlu, nevolnost, zvracení, bolesti břicha, tmavá moč, bolest kloubů a žloutenka. Tyto příznaky se obvykle objevují 3-7 týdnu po první infekci. 

 

Léčba hepatitidy D 

 

WHO uvádí pegylovaný interferon alfa jako léčbu hepatitidy D. Tento lék však může mít závažné vedlejší účinky. V důsledku toho se nedoporučuje osobám s poškozením jater cirhózou, osobám s psychiatrickým onemocněním a osobám s autoimunitními chorobami.

 

žloutenka 

 

Hepatitida E 

Hepatitida E je infekce jater způsobená virem hepatitidy E (HEV). HEV se nachází ve stolici nakažené osoby. Šíří se, když někdo nevědomky virus pozře - a to i v mikroskopickém množství. V rozvojových zemích se lidé nejčastěji nakazí hepatitidou E z pitné vody kontaminované výkaly lidí, kteří jsou virem nakaženi. 

 

Ve vyspělých zemích, kde není hepatitida E běžná, se lidé nakazí hepatitidou E po konzumaci syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného vepřového masa, zvěřiny, masa divokých prasat nebo korýšů. V minulosti se většina případů ve vyspělých zemích týkala lidí, kteří nedávno vycestovali do zemí, kde je hepatitida E běžná. 

 

Příznaky hepatitidy E

 

Příznaky hepatitidy E mohou zahrnovat únavu, nechutenství, bolesti žaludku, nevolnost a žloutenku. Mnoho lidí s hepatitidou E, zejména malých dětí, však nemá žádné příznaky. S výjimkou vzácného výskytu chronické hepatitidy E u lidí s oslabeným imunitním systémem se většina lidí z onemocnění plně zotaví bez jakýchkoli komplikací. 

 

Léčba hepatitidy E 

 

V současné době není k dispozici žádná specifická léčebná terapie k léčbě hepatitidy E. Lékaři obvykle doporučí lidem s touto infekcí, aby dostatečně odpočívali, pili hodně tekutin, měli dostatek živin a vyhýbali se alkoholu. Těhotné ženy, u kterých se tato infekce objeví, však vyžadují pečlivé sledování a péči.

 

kontaminovaná voda 

 

Autoimunitní hepatitida 

Autoimunitní hepatitida je zánět jater, ke kterému dochází, když se imunitní systém těla obrátí proti jaterním buňkám. Přesná příčina autoimunitní hepatitidy není jasná, ale zdá se, že genetické a environmentální faktory se v průběhu času vzájemně ovlivňují a vyvolávají toto onemocnění.

 

Neléčená autoimunitní hepatitida může vést k jaterní cirhóze a nakonec k selhání jater. Při včasné diagnóze a léčbě lze však autoimunitní hepatitidu často zvládnout pomocí léků, které potlačují imunitní systém. Pokud autoimunitní hepatitida nereaguje na léčbu léky nebo v případě pokročilého onemocnění jater, může být jednou z možností transplantace jater.

 

Příčiny neinfekční hepatitidy

Ačkoli je hepatitida nejčastěji důsledkem infekce, mohou ji způsobit i jiné faktory. Například nadměrná konzumace alkoholu může způsobit poškození a zánět jater. To může být také označováno jako alkoholická hepatitida. Alkohol přímo poškozuje buňky jater. Časem může způsobit trvalé poškození a vést ke ztluštění nebo zjizvení jaterní tkáně (cirhóze) a selhání jater. Mezi další toxické příčiny hepatitidy patří zneužívání léků a vystavení toxinům.

 

TIP: Na podporu jater vyzkoušejte doplněk ZDRAVÁ JÁTRA, který obsahuje vyváženou směs přírodních látek, jenž podporují regeneraci jater, detoxikaci jaterních buněk, chrání je před poškozením a udržují optimální funkci tohoto klíčového orgánu.

 

 

Co je novorozenecká hepatitida?

Novorozenecká hepatitida je zánět jater, který se vyskytuje pouze v raném dětství, obvykle mezi jedním a dvěma měsíci po narození. Přibližně 20 % kojenců s neonatální hepatitidou je infikováno virem, který zánět vyvolal před narozením u jejich matky nebo krátce po narození. Patří mezi ně cytomegalovirus, zarděnky (spalničky) a viry hepatitidy A, B nebo C. Ve zbývajících 80 % případů nelze určit konkrétní virus jako příčinu.

 

Lze hepatitidě předcházet?

V závislosti na typu hepatitidy existují různé způsoby prevence nebo snížení rizika hepatitidy. Alkoholické hepatitidě lze například předcházet tím, že nebudete pít příliš mnoho alkoholu. Existují vakcíny, které zabraňují hepatitidě A a B. Očkování proti hepatitidě B může teoreticky zabránit i hepatitidě D, jelikož jsou na sobě závislé. Autoimunitní hepatitidě zabránit nelze.

 

 

Inkubační doba hepatitidy

Inkubační doba hepatitidy se liší na základě druhu. Inkubační doba hepatitidy A je přibližně 28 dní (rozmezí 15 až 50 dní). U hepatitidy B se pohybuje od 30 do 180 dní, hepatitida C má obvykle inkubační dobu 42 až 49 dní, ale může se pohyboval v rozmezí od 2 týdnů do 6 měsíců. 

 

Hepatitida D má přibližně inkubační dobu 14 až 56 dní. Při současné infekci viry HBV a HDV je inkubační doba podobná jako u HBV, tedy 45-160 dní s průměrem 90 dní. Inkubační doba infekce HEV je 14 až 83 dní (průměrně 6 týdnů).

 

Komplikace hepatitidy 

Chronická hepatitida B nebo C může vést k závažnějším zdravotním problémům. Vzhledem k tomu, že virus postihuje játra, jsou lidé s chronickou hepatitidou B nebo C ohroženi chronickým onemocněním jater, cirhózou a rakovinou jater. 

 

Když játra přestanou normálně fungovat, může také dojít k selhání jater. Mezi komplikace selhání jater patří například poruchy krvácení, nahromadění tekutiny v břiše, tzv. ascites, zvýšený krevní tlak v portálních žilách, které vstupují do jater, tzv. portální hypertenze.

Dále taky selhání ledvin, jaterní encefalopatie, která může zahrnovat únavu, ztrátu paměti a snížení duševních schopností. Komplikací je také hepatocelulární karcinom, což je forma rakoviny jater a smrt. 

 

Lidé s chronickou hepatitidou B a C by se měli vyhýbat alkoholu, protože může urychlit onemocnění a selhání jater. Funkci jater mohou ovlivnit také některé doplňky stravy a léky. Pokud máte chronickou hepatitidu B nebo C, poraďte se se svým lékařem, než začnete užívat jakékoli nové léky.

 

TIP: CBD olej DETOX byl vyvinut speciálně za účelem podpory regenerace jater. CBD samo o sobě má regenerační vlastnosti a podporuje obnovu jaterní tkáně. Tento unikátní olej byl však obohacen o kurkumu a černý pepř, jenž působí s kanabidiolem synergicky a maximalizují tak vzájemně svoji účinnost v regeneraci jaterní tkáně.

 

Žloutenka a hepatitida 

Žloutenka je abnormální příznak charakterizovaný zežloutnutím kůže a/nebo očního bělma (skléry). Souvisí se stavem známým jako hyperbilirubinémie, kdy je v těle příliš mnoho přirozené látky zvané bilirubin.

 

Bilirubin je žlutě zbarvená látka pocházející z metabolizovaných červených krvinek. Když se staré červené krvinky dostanou do sleziny, rozkládají se a tvoří se z nich bilirubin, který játra využívají k tvorbě žluči. Tělo zabraňuje hromadění bilirubinu vylučováním jeho přebytku močí nebo stolicí. Pokud je však tento systém narušen, může být v krvi více bilirubinu, než je tělo schopno zvládnout. V takovém případě může dojít k nasycení buněk a projeví se to žloutnutím, které označujeme jako žloutenku.

 

Žloutenka je nejčastěji spojována s jaterními onemocněními, včetně virové hepatitidy, ale může být způsobena také zneužíváním alkoholu, nadužíváním léků a některými autoimunitními poruchami.

 

 

Prevence hepatitidy 

Prevence přenosu hepatitidy se liší v závislosti na typu. Odborníci doporučují u osob s vyšším rizikem pravidelný screening na hepatitidu A, B a C. Lékaři také rutinně provádějí screening hepatitidy B a C během těhotenství.

 

Hepatitida A a E

 

Žloutenky typu A a E se nejčastěji šíří prostřednictvím potravin a vody, které přišly do styku s výkaly osoby s tímto virem. Některé způsoby prevence nákazy zahrnují:

• pečlivé mytí rukou po použití toalety a před jídlem
• zajistit, aby potraviny byly zcela tepelně zpracované a vhodně skladované
• při cestování pít pouze balenou vodu
• vyhýbání se ovoci a zelenině, které mohly být umyty nebo vypěstovány v nedezinfikované vodě, nebo jejich loupání.

Lidé se mohou zeptat svého lékaře na očkování proti hepatitidě A, zejména pokud cestují do oblasti, kde je tento virus rozšířen.

 

Hepatitida B, C a D

 

Aby se minimalizovalo riziko přenosu, měla by osoba v příslušných případech:

• otevřeně hovořit se všemi sexuálními partnery o všech virech, které mohou mít
• při sexu používat bariérovou metodu, například kondom
• používat pouze dříve nepoužité, čisté jehly
• vyhýbat se sdílení zubních kartáčků, holicích strojků a nástrojů na manikúru
• zkontrolovat, zda jsou všechny tetovací nebo akupunkturní pomůcky sterilní

Lidé s vysokým rizikem nákazy hepatitidou B se mohou u svého lékaře informovat o možnosti očkování, proti hepatitidě C však očkování neexistuje. U osob s HIV je vyšší riziko nákazy hepatitidou B nebo C. Její dopad může být také závažnější, protože tělo je méně schopné s infekcí bojovat. 

 

Závěr

Hepatitida je zánět jater způsobený infekčními viry a neinfekčními agens. Existuje pět hlavních typů hepatitidy a to A, B, C, D a E. Tyto viry se liší ve způsobu přenosu, závažnosti onemocnění a metodách prevence. Prevence je klíčová v boji proti hepatitidě. Důležitým bodem prevence je dodržování hygienických opatření, jako je správné a důkladné mytí rukou. V některých případech je možné se proti hepatitidě očkovat. 

 

 

Autor: Tereza Hoffmannová 

 

Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.

 

Zdroje: 

https://www.who.int/health-topics/hepatitis#tab=tab_3

https://www.cdc.gov/hepatitis/hdv/hdvfaq.htm#section1

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/hepatitis-a/symptoms-causes/syc-20367007

https://www.healthline.com/health/hepatitis#prevention

https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/hepatitis

 

Kdo je autorem tohoto článku? 

 

 

Bc. Tereza Hoffmannová 

Narozena 5. 8. 2000 v Třinci 

Vystudovala jsem biologii a geografii. Řadím se mezi milovníky přírody, hor a také se zajímám o účinky přírodních látek, jejich využitím a přínosem pro naše zdraví.