Stopové prvky a jejich význam v organismu

Nejdůležitějších 5 bodů článku

• Co jsou to stopové prvky?
• Jaké je význam stopových prvků pro zdraví?
• Kolik by žena měla za den přijmout železa?
• K čemu vede nedostatek mědi v těle?
• Co je nejbohatším zdrojem selenu?

I přesto, že jsou potřebné jen v malém množství (v řádu mikrogramů či miligramů denně), mají tyto látky velký vliv na řadu biologických funkcí. Mají klíčovou roli ve fungování enzymů, hormonů a dalších biologických procesů.

 

Co jsou stopové prvky

Nutričně nezbytné stopové prvky jsou klíčové pro zdravou výživu člověka. V lidském těle jsou přítomny v nepatrném množství, obvykle méně než 0,01 % tělesné hmotnosti.

 

Tyto prvky hrají důležitou roli v mnoha životně důležitých procesech, jako jsou metabolické funkce, regenerace tkání, růst a vývoj. 

 

Protože lidský organismus není schopen tyto prvky produkovat sám, je nutné je získávat prostřednictvím stravy nebo doplňků. 

 

Při nadměrném příjmu však mohou mít toxické účinky. Mezi tyto esenciální stopové prvky patří hlavně železo, měď, kobalt, zinek, selen, chrom, jód a molybden.

 

Význam stopových prvků pro zdraví

Stopové prvky jsou pro lidské zdraví naprosto nepostradatelné, protože podporují široké spektrum klíčových tělesných funkcí. 

 

Především jsou důležité pro správnou činnost enzymů a hormonů, které řídí metabolismus, energetickou produkci a udržují rovnováhu v těle. 

 

 

Díky jejich přítomnosti se mohou buňky správně regenerovat a tkáně růst, což podporuje celkový růst a vývoj organismu. 

 

Stopové prvky jsou také klíčové pro imunitní systém, pomáhají tělu bojovat proti infekcím a chrání buňky před poškozením volnými radikály, což zpomaluje proces stárnutí.

 

Navíc podporují zdraví kostí, kůže a svalů, což je důležité pro dlouhodobou vitalitu a pohybovou schopnost. Regulují rovnováhu tekutin a elektrolytů v těle, čímž přispívají k optimálnímu fungování nervového systému a srdce.

 

Mnohé stopové prvky také hrají roli při udržování hormonální rovnováhy a pomáhají předcházet různým chronickým onemocněním, jako jsou kardiovaskulární problémy, cukrovka nebo poruchy štítné žlázy.

 

Železo

Železo se nachází ve všech buňkách těla a hraje zásadní roli v transportu kyslíku, protože je součástí hemoglobinu v krvi a myoglobinu ve svalech.

 

Kvůli ztrátám železa během menstruace mají ženy v reprodukčním věku vyšší potřebu tohoto prvku než muži. Z tohoto důvodu je doporučená denní dávka železa pro ženy ve věku 11 až 50 let stanovena na 18 mg, zatímco pro muže nad 19 let je pouze 10 mg denně.

 

Ženy často obtížně dosahují tohoto vyššího příjmu železa, zejména proto, že jejich celkový kalorický příjem je relativně nízký. 

 

Zvýšenou potřebu železa mají také děti během období rychlého růstu a těhotné ženy, které mohou mít problémy s dosažením dostatečného příjmu.

 

Vstřebávání železa je ovlivněno řadou faktorů. Hemové železo, které se nachází v mase, drůbeži a rybách, se vstřebává mnohem lépe než nehemové železo, které je obsaženo jak v rostlinných, tak v živočišných produktech. 

 

Vitamín C (kyselina askorbová) napomáhá vstřebávání nehemového železa, zatímco vláknina, fytáty a některé další stopové prvky mohou jeho vstřebávání bránit.

 

Nejlepšími zdroji železa jsou červené maso (hovězí a jehněčí), drůbež, zejména krůtí a kuřecí, ryby jako je tuňák a losos a vnitřnosti (například játra).

 

Mezi rostlinné zdroje železa patří luštěniny (fazole, čočka, cizrna), tofu, celozrnné obiloviny, ořechy a semena, stejně jako zelená listová zelenina.

 

 

Nedostatek železa se může projevovat různými symptomy. Nejčastějšími příznaky jsou únava, slabost, bledost pleti, dušnost, závratě a bolesti hlavy. 

 

V pokročilých případech může dojít k rozvoji anémie, což je stav, kdy je nedostatek červených krvinek nebo hemoglobinu, a ten může vést k výraznějšímu oslabení imunitního systému a zhoršení celkového zdraví.

 

 

Měď

Měď, která je třetím nejhojnějším stopovým prvkem v lidském těle, má klíčovou roli při tvorbě zdravých červených krvinek, kde spolupracuje se železem. 

 

Je také nezbytnou součástí mnoha enzymů, které se podílejí na různých chemických reakcích v těle. Měď navíc přispívá k udržení pevnosti a zdraví cév, nervů a kostí.

 

Kromě toho přispívá k antioxidantním mechanismům, které chrání buňky před oxidačním stresem tím, že neutralizuje volné radikály, a podporuje syntézu neurotransmiterů, což je nezbytné pro udržení zdravých nervových buněk.

 

Doporučený denní příjem mědi se liší podle věku a pohlaví, přičemž kojenci potřebují 200 µg denně, děti od 1 do 3 let 300 µg, dospělí 900 µg a těhotné či kojící ženy 1 300 µg.

 

Měď se nachází v různých potravinách, což usnadňuje její získávání prostřednictvím vyvážené stravy. 

 

Mezi hlavní zdroje mědi patří mořské plody, zejména ústřice, vnitřnosti jako játra a červené maso. Rostlinné zdroje zahrnují ořechy, zejména kešu, semena, celozrnné obiloviny, luštěniny jako čočka a cizrna, a také hořkou čokoládu.

 

Nedostatek mědi, ačkoli vzácný u zdravých jedinců, může vést k vážným zdravotním problémům. Mezi příznaky patří anémie způsobená narušeným metabolismem železa, což může vést k únavě a slabosti. 

 

Dalšími příznaky jsou neurologické problémy, jako brnění a znecitlivění končetin, ztráta koordinace a kognitivní potíže.

 

Problémy se zdravím kostí, včetně zvýšeného rizika osteoporózy a zlomenin, mohou také souviset s nedostatkem mědi. Nedostatek může vyústit v předčasné šedivění nebo změny v textuře vlasů v důsledku její role v produkci melaninu.

 

Kobalt

Kobalt je stopový prvek, který se v těle nachází ve velmi malém množství, přibližně 1 mg. Je součástí kobalaminů (koenzymů) a hraje zásadní roli u všech živých organismů. 

 

Kobalt se podílí na Krebsově cyklu, kde pomáhá rozkládat cukry na energii. Jako samostatný prvek není považován za nezbytný, jeho hlavní význam spočívá v tom, že je klíčovou složkou vitaminu B12, který je pro tělo nepostradatelný.

 

Pomáhá při tvorbě červených krvinek a při produkci látek, které chrání tělo před infekcemi. Je důležitý také pro metabolismus tuků, sacharidů a bílkovin a podílí se na přeměně kyseliny listové do její aktivní formy. 

 

 

V nervovém systému hraje kobalt důležitou roli v prevenci poškození nervových vláken, což pomáhá udržovat hladký přenos nervových impulzů.

 

Doporučený denní příjem kobaltu se pohybuje mezi 5 a 8 mg denně. Pokud je nutné kobalt doplnit, nejlepší je užívat ho prostřednictvím vitaminu B12.

 

Kobalt se vyskytuje v potravinách, jako jsou játra, ledviny, maso, mořské plody (ústřice, škeble), ryby, mléčné výrobky, fermentované sójové produkty a pivo.

 

Menší množství lze najít v některé zelenině, jako je špenát, hlávkový salát, zelí, fíky a luštěniny. Tělo využívá kobalt především z potravin bohatých na vitamin B12.

 

Nedostatek kobaltu souvisí s nedostatkem vitaminu B12 a může způsobit perniciózní anémii. Ta se projevuje únavou, slabostí, brněním končetin, ztrátou hmotnosti, nevolností, bolestmi hlavy a zmateností. 

 

Dlouhodobý nedostatek může způsobit neurologické poruchy, poškození nervů, ztrátu paměti a v krajním případě i psychické problémy.

 

Zinek

Zinek je klíčovým prvkem, který je součástí více než 200 enzymů, a hraje zásadní roli v metabolismu nukleových kyselin, replikaci buněk, opravě tkání a růstu, a to díky své funkci v polymerázách nukleových kyselin. 

 

Mezi tyto enzymy závislé na zinku patří i enzymy, které mohou omezovat rychlost syntézy DNA. Kromě toho má zinek řadu významných biologických interakcí s hormony a podílí se na jejich produkci, ukládání a vylučování.

 

Doporučený denní příjem zinku pro dospělé ve věku 25 až 51 let činí 7 mg pro ženy a 10 mg pro muže. Pro těhotné ženy, počínaje čtvrtým měsícem, je doporučený příjem 10 mg, zatímco kojící matky by měly přijímat 11 mg denně. 

 

Nejvýznamnějšími zdroji zinku jsou měkkýši, zejména ústřice, hovězí a další červené maso. 

 

Dobrými zdroji zinku jsou také drůbež, vejce, tvrdé sýry, mléko, jogurt, luštěniny, ořechy a celozrnné obiloviny. 

 

 

Vstřebávání zinku může být negativně ovlivněno řadou faktorů ve stravě, jako jsou jiné minerály, fytáty a vláknina. 

 

Zinek získaný z živočišných zdrojů se zdá být lépe vstřebatelný než zinek z rostlinných potravin.

 

Selen

Selen je známý svými antioxidantními vlastnostmi, což znamená, že pomáhá chránit naše buňky před poškozením způsobeným volnými radikály. Selen je také nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy, která reguluje náš metabolismus.

 

Doporučený denní příjem selenu je 55 µg pro dospělé, 60 µg pro těhotné ženy a 70 µg pro kojící matky.

 

Můžeme ho snadno získat z potravin, jako jsou červené maso, ryby (např. tuňák a sardinky), para ořechy, celozrnné obiloviny, vejce a mléčné výrobky.

 

Dostatečné množství selenu může snižovat riziko některých rakovin a podporovat zdraví srdce a mozku. Naopak nedostatek selenu může vést k vážným problémům, jako je oslabená imunita nebo Keshanova choroba. 

 

Příliš mnoho selenu může být také škodlivé a způsobit příznaky jako vypadávání vlasů, únavu nebo zažívací potíže. Maximální příjem pro dospělé by neměl překročit 400 µg denně.

 

NÁŠ TIP: Vyzkoušejte naše Para ořechy raw & natural. Para ořechy jsou jedním z nejbohatších zdrojů selenu. Jen jeden para ořech může obsahovat až 95 µg selenu, což pokrývá nebo překračuje doporučený denní příjem pro dospělého. 

 

 

Obecně se doporučuje konzumovat 1–3 para ořechy denně, což by mělo stačit pro zajištění dostatečného příjmu selenu bez rizika toxicity.

 

Jód

Jód je nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy, která ho využívá k tvorbě hormonů tyroxinu (T4) a trijodthyroninu (T3). 

 

 

Tyto hormony mají zásadní význam pro regulaci metabolismu, ovlivňují, jak účinně tělo přeměňuje potravu na energii. 

 

Jód je také klíčový pro růst, zejména během těhotenství a raného dětství, kdy jeho nedostatek může způsobit vážné vývojové problémy.

 

Adekvátní množství jódu je nutné i pro správný vývoj mozku, přičemž jeho nedostatek může vést k poruchám kognitivních funkcí a problémům s učením.

 

Doporučená denní dávka jódu se liší podle věku a životní fáze. Pro dospělé je to 150 µg/den, pro těhotné ženy 220 µg/den a pro kojící ženy 290 µg/den. Děti potřebují mezi 90 až 120 µg/den podle věku.

 

Dobré zdroje jódu jsou chléb, mléčné výrobky, vejce, ryby, jodizovaná sůl, mořské řasy - především kelp, maso, ořechy a mořské plody.

Ačkoli jsou stopové prvky potřebné pouze v malém množství, jejich vliv na zdraví je obrovský. Vyvážená strava bohatá na různé druhy potravin zajišťuje dostatečný příjem těchto důležitých minerálních látek.

 

Je proto důležité dbát na pestrou a kvalitní stravu, aby vaše tělo dostalo všechny nezbytné stopové prvky pro správné fungování.

 

 

Autor: Nikol Rusňáková

 

Na kvalitě a přesnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep nebo nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.sk nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.

 

Zdroje:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK218751/

https://www.osmosis.org/answers/trace-elements

https://www.healthline.com/health/copper-deficiency#diagnosis

https://www.nzip.cz/clanek/1152-zinek

https://www.templehealth.org/services/conditions/iodine-deficiency

https://www.humanitas.net/wiki/mineral-salts/cobalt/