Mononukleóza a její vliv na játra: Příznaky, léčba a prevence

Nejdůležitějších 5 bodů článku

• Co je to mononukleóza?
• Jak se mononukleóza přenáší?
• Jaké jsou příznaky mononukleózy?
• Jaký je průběh nemoci?
• Jak mononukleóza ovlivňuje játra?

Příznaky této infekce, jako jsou únava, horečka, bolest v krku a zduření lymfatických uzlin, mohou být nepříjemné, ale většina případů se uzdraví sama. V tomto článku se podíváme na přenos, příznaky, průběh a léčbu mononukleózy, stejně jako možné poškození jater.

 

Co je to mononukleóza

Mononukleóza, také známá jako infekční mononukleóza, je vysoce nakažlivá virová nemoc, která nejčastěji postihuje mladistvé a dospělé, ale může zasáhnout i děti. 

 

Onemocnění je způsobeno viry, především virem Epstein-Barrové (EBV), a šíří se tělními tekutinami, zejména slinami. Proto je mononukleóza často označována jako „nemoc z líbání“.

 

U většiny lidí probíhá mononukleóza bez závažných komplikací a obvykle sama odezní bez nutnosti specifické léčby. 

 

I přesto mohou být příznaky, jako je silná únava a bolesti těla, dostatečně intenzivní na to, aby ovlivnily každodenní život, školu či práci. Nemoc může trvat přibližně měsíc.

 

Virus Epstein-Barrové (EBV), který stojí za mononukleózou, je velmi rozšířený. Až 95 % lidí se s tímto virem setká do 35 let věku. U většiny nakažených však nemusí nastat žádné příznaky mononukleózy – někteří lidé jsou pouze nositeli tohoto viru.

 

Věděli jste?

Lidé s mononukleózou mohou zažít neuvěřitelnou únavu, která může trvat týdny až měsíce, a mnozí ji popisují jako něco, co nikdy předtím nezažili.

 

Přenos mononukleózy

Virus Epstein-Barrové (EBV) je vysoce nakažlivý a šíří se především slinami, což znamená, že k nákaze může dojít i při líbání s infikovanou osobou.

 

Tento virus se však přenáší i několika dalšími způsoby, což zvyšuje riziko infekce. Mezi hlavní způsoby přenosu patří:

• Kašel nebo kýchání, při kterých mohou kapénky obsahující virus přistát na okolních osobách nebo předmětech.
  
  
• Sdílení nápojů, jídla nebo příborů, což usnadňuje přenos viru mezi lidmi.
  
  
• Sexuální kontakt, při kterém se virus může přenést i prostřednictvím slin nebo jiných tělních tekutin.
  
  
• Používání společných předmětů, jako jsou zubní kartáčky, sklenice na pití, příbory nebo dokonce ručníky, které mohou obsahovat stopy infikovaných slin.
  
  
• Dotyk hraček, dudlíků nebo jiných předmětů, které si děti dávají do úst, což je častý způsob přenosu mezi malými dětmi.

Příznaky mononukleózy se mohou lišit v závažnosti a někdy se mohou objevit postupně. 

 

 

Pokud se nakazíte, první symptomy obvykle nastupují 4 až 6 týdnů po kontaktu s virem Epstein-Barrové, což je doba inkubace, během které virus v těle postupně oslabuje imunitní systém a způsobuje počáteční zdravotní problémy.

 

Příznaky mononukleózy

Po nakažení virem Epstein-Barrové (EBV) se příznaky obvykle objevují až po 4 až 6 týdnech, ale i v tomto období můžete virus šířit na ostatní. 

 

Jakmile se symptomy projeví, bývají zpravidla mírné, zejména u malých dětí, které mohou dokonce nejevit žádné známky infekce. 

 

U dospívajících a mladých dospělých jsou příznaky obvykle výraznější, přičemž jedním z hlavních projevů bývá silná únava.

 

Mezi běžné příznaky infekce virem Epstein-Barrové patří:

• Silná únava
• Horečka
• Ztráta chuti k jídlu
• Vyrážka
• Bolest v krku
• Zduření krčních mandlí
• Slabost a bolest svalů
• Zvětšená slezina a játra

 

Příznaky mononukleózy mohou mít různou intenzitu, od mírných až po závažné, a obvykle se objevují postupně, což znamená, že se nemoc může vyvíjet během několika dní až týdnů.

 

Diagnostika

Diagnostika viru Epstein-Barrové (EBV) může být pro zdravotnické pracovníky náročná, protože příznaky tohoto viru se často shodují s příznaky jiných běžných onemocnění.

 

Bez krevního testu ji lze snadno zaměnit s angínou. Lékař se vás nejprve zeptá na vaše symptomy, jak dlouho trvají a zda jste přišli do kontaktu s osobou, která by mohla být infikována tímto virem. K potvrzení diagnózy vám lékař může doporučit krevní test.

 

Pro potvrzení infekce EBV provádí lékař krevní test, který zjišťuje přítomnost protilátek proti tomuto viru. 

 

Při tomto testu se odebírá vzorek krve, ve kterém se hledají protilátky vyvolané virem Epstein-Barrové.

 

Je možné, že lékař bude muset test zopakovat za 10 dní až 2 týdny, protože protilátky se nemusí objevit okamžitě po infekci.

 

Průběh nemoci

Inkubační doba (4 až 6 týdnů)

Po nakažení virem EBV začíná inkubační doba, která trvá obvykle 4 až 6 týdnů. Během této doby se virus v těle množí, ale pacient ještě nemá žádné příznaky. 

 

Infikovaný jedinec se však může stát nositelem viru a může ho šířit dál. Během inkubační doby se virus šíří v těle, přičemž se zaměřuje na orofaryngeální tkáně (krk, nosní dutiny) a následně se šíří do lymfatických uzlin a dalších orgánů.

 

Akutní fáze (2 až 3 týdny)

Jakmile se objeví první příznaky, začíná akutní fáze nemoci. Ta trvá obvykle 2 až 3 týdny. Prvním příznakem bývá horečka, která může trvat několik dní. 

 

Společně s horečkou přichází bolest v krku, která bývá silná a může být doprovázena zarudlými mandlí a bělavým povlakem na nich. 

 

Zduření lymfatických uzlin, především na krku, ale také v podpaží a v tříslech, je velmi časté a může být bolestivé na dotek. 

 

Dalším významným příznakem je extrémní únava, která může být velmi silná a znemožňuje běžné činnosti. Únava často přetrvává i po vymizení ostatních příznaků. 

 

 

Mnozí pacienti také pociťují bolesti svalů a kloubů, což může být spojeno se slabostí a celkovou malátností. 

 

Nechutenství a ztráta chuti k jídlu jsou také běžné a mohou přetrvávat několik dní. V některých případech se může objevit vyrážka, která obvykle začíná na trupu a může se šířit na další části těla.

 

Během akutní fáze může docházet ke zvětšení sleziny a jater. Zvětšená slezina může být bezbolestná, ale existuje riziko jejího prasknutí, což je vážná komplikace. 

 

Zvětšení jater se může projevit bolestí nebo pocitem tlaku v pravém podžebří.

 

Rekonvalescence (2 až 4 týdny)

Po několika týdnech intenzivních příznaků začíná fáze rekonvalescence, kdy většina akutních příznaků ustupuje. 

 

Nicméně, únava a slabost mohou přetrvávat několik týdnů až měsíců. To může být velmi vyčerpávající a pacienti se často cítí vyčerpaní i při provádění běžných činností. 

 

Proces zotavování je postupný a vyžaduje trpělivost. Jakmile příznaky ustoupí, je důležité začít s postupným návratem k běžné aktivitě, protože přílišná fyzická námaha by mohla způsobit návrat únavy nebo vyčerpání.

 

 

Léčba

Léčba infekce virem Epstein-Barrové (EBV) se primárně soustředí na zmírnění příznaků, protože pro tento virus neexistuje specifická antivirová léčba, která by přímo působila na odstranění infekce.

 

Je důležité si uvědomit, že vzhledem k virové povaze infekce, antibiotika nejsou účinná proti EBV. Antibiotika jsou určena pro bakteriální infekce, nikoli pro virové, a proto není možné jimi mononukleózu léčit.

 

Základním principem je podpora těla v jeho boji s virem a zmírnění nepohodlí spojeného s nemocí.

 

Jedním z nejdůležitějších doporučení je udržování dostatečné hydratace. Pít dostatek tekutin, jako je voda, čaje nebo polévky, je nezbytné, aby se tělo mohlo účinně vypořádat s nemocí.

 

Hydratace pomáhá udržet rovnováhu v těle a zároveň může usnadnit odstraňování toxinů, které tělo během infekce vytváří. 

 

Kromě toho se doporučuje pravidelný odpočinek, který je klíčový pro rychlé zotavení. Odpočinek pomáhá tělu soustředit energii na boj proti infekci, což vede k rychlejšímu ústupu příznaků, jako jsou horečka, bolest v krku a únava.

 

 

Pro zmírnění bolesti a horečky mohou být užitečné volně prodejné léky, jako je paracetamol. Tyto léky pomáhají snížit horečku a ulevují od bolesti, což může zlepšit celkový komfort a kvalitu života během nemoci. 

 

Kromě odpočinku a léků je zásadní také vyhýbání se intenzivní fyzické aktivitě, zvláště v případě, že pacient trpí zvětšením sleziny, což je častý příznak mononukleózy. 

 

Zvýšené riziko prasknutí sleziny znamená, že jakýkoli náraz nebo nadměrná námaha může způsobit vážné vnitřní zranění, což může být život ohrožující.

 

Proto je doporučeno se vyhnout tělesné aktivitě až do úplného zotavení a poklesu rizika této komplikace.

 

Obvykle se pacienti s EBV začnou cítit lépe během dvou až čtyř týdnů. Mnozí pacienti pocítí postupné zlepšení příznaků, jako je horečka a bolest v krku, a začnou se cítit více energetičtí. 

 

Nicméně, i po vymizení akutních příznaků, někteří lidé mohou stále trpět přetrvávající únavou, která může trvat ještě několik týdnů až měsíců.

 

Únava je jedním z hlavních symptomů mononukleózy a její intenzita se může lišit. Někteří pacienti mohou pociťovat mírnou únavu, zatímco jiní mohou mít pocit vyčerpání i při běžných denních aktivitách.

 

Mononukleóza a její vliv na poškození jater

Infekční mononukleóza může mít výrazný vliv na játra. I když většina případů probíhá bez komplikací a vyřeší se samovolně, postižení jater je u tohoto onemocnění poměrně běžné a může vést k různým stupňům jaterní dysfunkce.

 

 

Postižení jater u infekční mononukleózy

Přibližně 40 % až 80 % dětí trpících infekční mononukleózou vykazuje známky jaterního poškození. 

 

Tento stav se obvykle projevuje zvýšenými hladinami jaterních enzymů, především alaninaminotransferázy (ALT). 

 

I když závažné poškození jater, jako je akutní jaterní selhání, je velmi vzácné, v několika případech byly takové komplikace zaznamenány.

 

Příznaky a klinické příznaky jaterního poškození

Mezi běžné příznaky, které naznačují postižení jater, patří žloutenka (zežloutnutí kůže a očí), únava a bolesti v oblasti břicha.

 

Zvýšení hladin transamináz v krvi může signalizovat zánět nebo poškození jaterních buněk. U některých pacientů mohou být přítomny i zvětšená játra (hepatomegalie) a slezina (splenomegalie), což jsou typické nálezy u infekční mononukleózy.

 

Dobré vědět

Po první infekci zůstává EBV v těle v neaktivní formě a může se kdykoli reaktivovat, což znamená, že člověk může být nositelem viru, aniž by měl jakékoliv příznaky. To je důvod, proč může být šíření viru tak nenápadné.

 

Mechanismy poškození jater

Přesné mechanismy, jakým způsobem virus Epstein-Barrové poškozuje játra, nejsou zcela objasněny. U infekční mononukleózy může být poškození jater způsobeno několika faktory.

 

Prvním z nich je imunitní reakce. Když imunitní systém bojuje proti viru Epstein-Barrové, může omylem napadnout i vlastní tělo, konkrétně játra, což vede k jejich zánětu a poškození. Tento typ poškození je častější než přímý útok viru na jaterní buňky.

 

Další příčinou může být činnost T-buněk, což jsou buňky imunitního systému. Tyto buňky mohou napadat jaterní buňky, což vede k jejich poškození. To způsobuje zvýšení hladiny jaterních enzymů a může v závažných případech vést k selhání jater.

 

Poslední mechanismus je problém s žlučí. U některých pacientů dochází nejen k poškození jaterních buněk, ale také k problémům s tokem žluči. To může způsobit další zdravotní problémy, jako jsou bolesti nebo zhoršení jaterní funkce.

 

Diagnostika

Diagnostika poškození jater při infekční mononukleóze zahrnuje klinické vyšetření a laboratorní testy zaměřené na hodnocení jaterních funkcí.

 

Zvýšené hladiny jaterních enzymů, zejména ALT a AST, jsou častým ukazatelem jaterního poškození. Pravidelné sledování jaterních testů je klíčové pro včasné odhalení komplikací spojených s EBV infekcí.

 

Léčba

Většina případů poškození jater spojených s mononukleózou má mírný průběh a obvykle se zlepší díky podpůrné léčbě. 

 

Mononukleóza sice často bývá spojována s mladými lidmi, ale může postihnout kohokoliv. Je důležité věnovat pozornost příznakům a respektovat potřebu odpočinku, protože zanedbání léčby a rekonvalescence může mít dlouhodobé důsledky na zdraví. Pokud máte podezření na mononukleózu, neváhejte navštívit lékaře.

 

 

Autor: Nikol Rusňáková

 

Na kvalitě a přesnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep nebo nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.sk nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122

 

Zdroje:

https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/13974-mononucleosis

https://www.webmd.com/a-to-z-guides/epstein-barr-virus

https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/23469-epstein-barr-virus

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK559285/