> Herbalus > Blog > Alzheimerova choroba - příčiny, příznaky a léčba

Alzheimerova choroba - příčiny, příznaky a léčba

15. 06. 2022

Alzheimerovou chorobou trpí celosvětově cca 80 milionů lidí. Postihne každou třetí osobu starší 80ti let. Jaké jsou příčiny, jakou roli hraje dědičnost a jak se proti nemoci dá bojovat?

Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění (postupná ztráta nervových buněk) a je nejčastější příčinou demence ve stáří. Vyvíjí se po mnoho let, způsobuje nevratné změny v mozku a může vést k tomu, že pacient nebude schopen samostatně fungovat. Onemocnění však lze oddálit včasnou diagnózou a rychlou léčbou, která zlepšuje kvalitu života pacienta. Nástup Alzheimerovy choroby je často nenápadný, poruchy se objevují pomalu a postupně ztěžují každodenní život. Časné příznaky je často obtížné ověřit, protože epizody zapomnětlivosti se mohou objevit i u mladých lidí. Průběh onemocnění se může u jednotlivých pacientů lišit, proto je důležité věnovat pozornost jakémukoli neobvyklému chování starších lidí.

Příznaky Alzheimerovy choroby

Nejčasnějším příznakem Alzheimerovy choroby je ztráta epizodické paměti. Lidé zapomínají, co ten den dělali, ale velmi dobře si pamatují, co se stalo před lety. Toto časové rozložení znesnadňuje určení povahy poruchy paměti. Pacienti a jejich rodiny jsou často přesvědčeni, že jim nic není, pokud si vzpomenou na to, co se stalo před mnoha lety. Právě ztráta krátkodobé paměti nám však pomáhá diagnostikovat pacienty s mírnými příznaky Alzheimerovy choroby.

Časné příznaky Alzheimerovy choroby

V počátečních stadiích onemocnění nemusí být kognitivní poruchy vůbec přítomny nebo může dojít pouze k mírnému zhoršení paměti. Lidé s tímto onemocněním si nemusí pamatovat, co naposledy dělali, nebo si nemusí být schopni vybavit známá jména či místo, kam položili předměty denní potřeby. Orientace v aktuálních událostech se může časem zhoršit. Zhoršení paměti se projevuje zejména v soukromém životě pacienta a lidé s časným nástupem Alzheimerovy choroby mohou ztrácet pojem o čase. Mezi první příznaky mohou patřit také potíže se samostatným cestováním a hospodařením s financemi. Pokud si podobných problémů s pamětí všimnete i u svých blízkých, je vhodné navštívit lékaře. Včasné odhalení onemocnění umožňuje rychlou léčbu.

Včasná diagnóza je důležitá také pro potomky pacienta, protože Alzheimerova choroba může mít genetickou složku. Může být zděděna zejména po rodičích a v mnohem menší míře po prarodičích. Existují dvě formy Alzheimerovy choroby: dědičná (familiární) forma a častější sporadická forma, která se objevuje po 65. roce života a nevyskytuje se v nejbližší rodině. Naproti tomu dědičná forma onemocnění vzniká před 65. rokem života, a to i ve dvaceti či třiceti letech. Uvědomění si možnosti dědičnosti (např. vhodným genetickým vyšetřením) dává možnost snížit riziko onemocnění nebo ho výrazně oddálit pravidelným pohybem, zanecháním kouření a konzumace alkoholu, dodržováním zdravé stravy a stimulací mozku učením se novým věcem a procvičováním paměti.

Průběh diagnostiky

1. Lékař nebo zdravotnický pracovník

2. Lékař specialista

3. Diagnóza

Pacient hlásí zhoršení paměti.

Lékař nebo zdravotnický pracovník odebere anamnézu nebo provede test MMSE a na základě výsledku pacienta odešle k příslušnému specialistovi.

Specialista vytvoří a vyšetří anamnézu a provede neurologické vyšetření.

Provádějí se neuropsychologické testy a neurozobrazení mozku.

Vyloučení psychiatrických a léčitelných příčin demence.

Stanovení diagnózy stadia vývoje Alzheimerovy choroby na základě standardních kritérií.

Výše uvedené schéma ukazuje obvyklou cestu, kterou prochází pacient s časnými příznaky Alzheimerovy choroby, než je stanovena diagnóza. Proces začíná, když se pacient nebo jeho rodina obávají ztráty paměti a přijdou k lékaři. Lékař nebo zdravotnický pracovník jim pak klade otázky. Mohou také provádět testy pomocí krátké škály duševního stavu MMSE (Mini-Mental State Examination). Na základě toho přijímající lékař rozhodne, zda pacienta doporučí ke konzultaci s neurologem nebo jiným specialistou, který následně provede příslušná neurologická vyšetření.

Provádějí se také neuropsychologické testy, aby se zjistilo, které kognitivní oblasti pacienta byly poškozeny. Zobrazovací vyšetření mozku, obvykle magnetická rezonance (MRI), pak identifikuje případné změny v mozku pacienta. Analýzou výsledků testů může lékař u diagnostikovaného pacienta vyloučit jiné příčiny demence než Alzheimerovu chorobu.

Rozdíly mezi Alzheimerovou chorobou a běžnými problémy s pamětí

Všichni máme problémy s pamětí, které se s věkem zhoršují. Někdy je těžké říct, zda je zapomínání přirozenou součástí procesu stárnutí, nebo příznakem možné nemoci. Alzheimerovu chorobu lze od běžných problémů s pamětí odlišit podle rozsahu ztráty paměti. Zdravý člověk, který zapomene na nějakou událost, si obvykle pamatuje další prvky, které s touto událostí souvisejí. Můžete například zapomenout jméno svého souseda, ale neztratíte vědomí, že osoba, se kterou mluvíte, je váš soused. Pacient s Alzheimerovou chorobou nejenže zapomene jméno, ale také si nedokáže vzpomenout, odkud danou osobu zná.

Fáze Alzheimerovy choroby

Alzheimerova choroba je komplexní onemocnění, které se projevuje mnoha způsoby. Většina lidí však prochází různými fázemi, které souvisejí s poškozením mozku, jež nemoc způsobuje. V nejranější fázi dochází k postupné každodenní ztrátě paměti na každodenní události. Toto stadium se někdy označuje jako amnestické, protože ztráta paměti nemusí být doprovázena dalšími příznaky. Následují potíže s používáním jazyka a komunikací s ostatními a pacient ztrácí část svých znalostí o světě.

Objevují se také problémy s plánováním a řešením problémů, což znamená, že začíná být postižen čelní lalok mozku. Později dochází ke změnám nálady a chování. Lidé v této fázi nemoci mohou mít potíže s vykonáváním každodenních činností a potřebují pomoc při každodenních úkonech.

Mírná fáze

Jedná se o rané stadium onemocnění. Dominují mu problémy s pamětí v každodenním životě, které se mohou projevovat tak mírně, že je těžké je odlišit od příznaků přirozeného procesu stárnutí.

Mezi časné příznaky, které nás upozorňují na to, že se můžeme potýkat s Alzheimerovou chorobou, patří:

ztráta nebo změna uspořádání předmětů
pocit ztracenosti na známých místech
prodloužení času stráveného každodenními úkoly
výkyvy nálad

Mezistupeň

V této fázi se zhoršují problémy s pamětí a nemoc začíná ovlivňovat i další kognitivní procesy. Pacienti mají tendenci:

vyprávět stále stejné příběhy nebo klást stále stejné otázky
mají potíže s rozpoznáváním přátel a členů rodiny
mají potíže s výběrem slov, řeč je méně plynulá
zanedbávat jejich vzhled
dochází k výkyvům nálad a mění se osobnost pacienta

Pokročilá fáze

V této fázi již nemoc postihla velkou část mozku a označuje se jako demence nebo globální demence. Hluboké poškození ovlivňuje všechny kognitivní funkce a objevují se i problémy s tělesnými funkcemi. Pacienti v této fázi mají:

neschopnost rozpoznat vlastní tvář nebo členy nejbližší rodiny
inkontinenci moči a stolice
zrakové nebo sluchové halucinace
stereotypní nebo rituální chování
pacienti potřebují pomoc s nejzákladnějšími činnostmi

Všechna stádia onemocnění mohou mít různou délku trvání. Každé stádium progrese degenerace mozku může trvat několik měsíců až několik let, v závislosti na individuálních predispozicích pacienta.

Historie Alzheimerovy choroby a Alzheimerova choroba v budoucnosti

Alzheimerova choroba byla poprvé diagnostikována v roce 1901 u jednapadesátileté Augusty D., u které byly zjištěny problémy s pamětí, komunikační potíže a změny chování. Pacientka byla převezena do nemocnice, kde o pět let později zemřela v důsledku trvalé ztráty duševních schopností a zhoršujících se změn chování. Po její smrti byla provedena pitva jejího mozku, při níž byly objeveny amyloidní akumulace a neurofibrilární spleti, které jsou dnes považovány za hlavní znaky Alzheimerovy choroby.

Dnes, po několika desetiletích výzkumu, známe příznaky nemoci a rozumíme jejímu průběhu. Nyní víme, že Augustě D. bylo diagnostikováno pokročilé stádium nemoci a že vzhledem ke svému nízkému věku nebyla typickým případem.

V 70. letech 20. století bylo zjištěno, že pacienti s Alzheimerovou chorobou mají sníženou hladinu acetylcholinu, neurotransmiteru spojeného s paměťovými procesy. Tento objev představoval skutečný průlom ve výzkumu léků proti Alzheimerově chorobě.

Léčba Alzheimerovy choroby

V současné době se k symptomatické léčbě Alzheimerovy choroby používají dvě skupiny léků. První skupinou jsou inhibitory acetylcholinesterázy (AChE), které zpomalují odbourávání acetylcholinu. Předepisují se především lidem v počátečních stadiích Alzheimerovy choroby. Do druhé skupiny patří antagonisté NMDA receptorů (memantin), látky ovlivňující glutamátergní systém. V minulosti byly tyto látky předepisovány především pacientům ve středních stadiích onemocnění, ale v současnosti se memantin často podává v kombinaci s inhibitory AChE i lidem v mírném stadiu.

CBD - jak může konopí pomoci při léčbě Alzheimerovy choroby?

Kanabidiol (CBD) je přírodní látka obsažená v konopí, která je vyhledávaná pro svůj blahodárný účinek na lidský organismus. Pomáhá zlepšit kvalitu spánku, zmírnit stres, ale je také důležitým pomocníkem při boji s demencí, a tedy i Alzheimerovou chorobou. Právě CBD se svými antioxidačními a protizánětlivými účinky a schopností stimulovat nervy může průběh Alzheimerovy nemoci zpomalit.

Díky tomu, že je CBD antioxidant, dokáže snižovat úroveň oxidačního stresu, který oslabuje imunitní systém a mozkové buňky, což vede k tvorbě zánětu. Rozvoj Alzheimerovy choroby tak může zpomalovat. Zejména v prvních fázích nemoci je vznik zánětu jedním z nejsilnějších faktorů, který rozvoj nemoci ovlivňuje. Díky své protizánětlivosti CBD chrání imunitní systém a buňky, čímž by mělo postup nemoci rovněž zpomalovat. CBD také dokáže zmírňovat výkyvy nálad a chování, a také změny osobnosti.

CBD je oblíbené nejen díky svému snadnému užívání, ale také díky různým příchutím, obohacení a možnosti výběru z různě koncentrovaných olejů. Pro úplné začátečníky jsou doporučovány oleje s nižší koncentrací kanabidiolu, obecně ale při prevenci a léčbě Alzheimerovy nemoci doporučujeme silnější CBD oleje s koncentrací 10 nebo 15 % CBD.

CBD kapky doporučujeme nakapat pod jazyk dvakrát až třikrát denně, po 30 vteřinách polknout a hned na to nezapíjet žádnou tekutinou.

Statistika

V současné době žije na světě přibližně 80 milionů lidí s demencí, přičemž každý rok přibývá přibližně 10 milionů nových případů. Jejich počet se stále zvyšuje. Nejdůležitějším rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby je věk. Většina pacientů je starší 65 let a pravděpodobnost vzniku onemocnění se s věkem zvyšuje. Svou roli hraje i genetická predispozice, ale dědičná Alzheimerova choroba se vyskytuje u méně než 5 % všech pacientů.

Existuje také mnoho dalších rizikových faktorů. Patří mezi ně faktory související se vzděláním, pohlavím (ženy jsou k Alzheimerově chorobě náchylnější), úrazy hlavy, kouřením, konzumací alkoholu, hypertenzí a stravou. Přestože víme, že všechny tyto faktory ovlivňují vývoj onemocnění, jejich význam a podíl na něm není dosud zcela znám.