Natažený sval - příčiny, příznaky, léčba

 

Nejdůležitějších 5 bodů článku

 

• Co je to natažený sval
• Jaké jsou stupně svalového natažení
• Příznaky svalového přetížení
• Jak se léčí namožený sval
• Prevence natažených svalů

 

Natažené svaly jsou velmi běžným poraněním. Častá jsou při náročných sportech a tvoří až 55 % všech sportovních úrazů. Běžně k nim dochází také v důsledku každodenních fyzických aktivit. Svalové natažení se vyskytuje častěji s přibývajícím věkem a u starších osob trvá déle, než se z něj zotaví.

 

Co je to natažený sval?

Natažení svalu je poranění jednoho ze svalů, které může způsobit buď natržení až přetržení svalu (ruptura) nebo způsobit svalovou křeč. Jedná se o jedno z nejčastějších zranění, zejména u sportovců. K tomu obvykle dochází v důsledku únavy, přetížení nebo nesprávného používání svalu. 

 

K přetížení může dojít v jakémkoli svalu, ale nejčastěji se vyskytuje v dolní části zad, krku, rameni a hamstringu (sval za stehnem). Tato natažení mohou způsobovat bolest a mohou omezovat pohyb v rámci postižené svalové skupiny.

 

Přetížení svalu se klasifikuje třemi stupni, které označují, jak závažné je. Většina lidí se může zotavit odpočinkem svalu a použitím domácí léčby, jako je led a volně prodejné léky. Pokud pociťujete bolest ještě několik týdnů po zranění nebo máte závažné příznaky, navštivte svého lékaře.

 

Stupně svalového namožení

Závažnost namožení lze posoudit podle toho, jakou sílu a rozsah pohybu člověk ztratí, a podle toho lze také určit, jak dlouho bude trvat zotavení. Svalová přetížení lze rozdělit do tří stupňů podle závažnosti:

 

Stupeň I.: Mírné poškození jednotlivých svalových vláken (méně než 5 % vláken), které způsobuje minimální ztrátu síly a pohybu.

 

Stupeň II.: rozsáhlejší poškození s větším počtem postižených svalových vláken. Sval však není zcela přetržen. Tato poranění se projevují výraznou ztrátou síly a pohyblivosti. Tato zranění mohou vyžadovat dva až tři měsíce před úplným návratem ke sportování.

 

Stupeň III.: Úplné přetržení svalu nebo šlachy. Může se projevit hmatným defektem svalu nebo šlachy. Kvůli otoku v oblasti však může být obtížné jej rozpoznat. Tato zranění někdy vyžadují chirurgický zákrok k opětovnému spojení poškozeného svalu a šlachy.

 

 

Svalová křeč

Svalová křeč obvykle postihuje jednotlivý sval nebo může postihovat i celou svalovou skupinu. Mezi nejčastější příčiny vzniku patří nedostatečné rozcvičení před sportem a nebo naopak přetrénování. Křeč trvá většinou několik vteřin až minut a sama odezní. 

 

Ruptura svalu

Natažení samo o sobě je pojem, který se používá mezi laickou veřejností ale v odborné literatuře tento pojem neexistuje. Ruptura svalu neboli natržení až přetržení svalu vzniká při překročení běžného limitu napětí svalu. Překročení způsobuje ostrou bolest, která dálé přetrvává i několik dní. 

 

Příznaky ruptury může být otok, potíže i v klidovém stavu či krevní sraženina. V momentě, kdy dojde k přetržení svalu jsou tyto potíže daleko silnější a sval není možné vůbec zatěžovat. 

 

 

Jak funguje zdravý sval?

Sval je obklopen vnějším pláštěm, který mu umožňuje plynulý pohyb po okolních tkáních při kontrakci. Uvnitř vnějšího pláště jsou svazky svalových vláken známé jako fascikly, které jsou dále tvořeny myofibrilami. Tyto myofibrily se skládají z milionů mikroskopických jednotek zvaných sarkomery, které jsou zodpovědné za svalovou kontrakci. 

 

V sarkomérách se svalové bílkoviny zvané myoziny při nervovém podnětu přitahují k tenkým provazcům bílkoviny zvané aktin. Když k tomu dojde, sarkomery se zkrátí, což vede ke kontrakci. Když se myozinové bílkoviny uvolní, sarkomery se prodlouží zpět do původní polohy a sval také.

 

Kombinace svalové kontrakce a relaxace je koordinována prostřednictvím nervového systému. Díky tomu mohou sportovci běhat, kopat, házet, a když na to přijde, dokonce i chodit a dýchat.

 

 

Co způsobuje svalové namožení?

K natažení svalů dochází, když je síla působící na sval tak velká, že se tkáň začne trhat. K natržení může dojít na jednom ze tří míst buď uvnitř samotného svalu, v místě spojení mezi svalem a nebo šlachou (nejčastěji) a ve šlaše, kde se připojuje ke kosti.

 

Svaly se prostřednictvím svých šlachových úponů na obou koncích zasouvají do kostí a poskytují sílu potřebnou k pohybu. Při činnostech, které vyžadují výbušné pohyby, jako je odstrkování při sprintu nebo rychlá změna směru, může být síla přes spojený sval a šlachu tak velká, že dojde k částečnému nebo úplnému roztržení tkání.

 

K těmto poraněním běžně dochází při nadměrném zatížení svalu, tj. když se sval stahuje a zároveň prodlužuje. Nejnáchylnější k poranění jsou svaly, které se kříží se dvěma klouby, například hamstringy (kyčelní a kolenní klouby), lýtkové svaly (kolenní a hlezenní klouby) a čtyřhlavý sval stehenní (kyčelní a kolenní klouby). Často bývají postiženy také adduktory kyčelního kloubu, i když ty kříží pouze kyčelní kloub.

 

Příklady příčin svalového namožení:

 

• Příliš rychlé zahájení intenzivního cvičebního programu.
• Pokračování ve fyzické práci při velké únavě.
• Nošení bot na vysokém podpatku nebo obuvi, která dobře nesedí.
• Zvedání něčeho těžkého.
• Nepoužívání správných technik zvedání.

Mezi faktory, které mohou sportovce předurčovat ke zranění, patří vyšší věk, předchozí svalové zranění, menší flexibilita, nedostatečná síla svalu a únava. Mnoho sportovců utrpí svalové zranění, když teprve začínají s tréninkovým režimem. 

 

 

Příznaky svalového přetížení 

Hlavními příznaky svalového přetížení jsou: náhlá bolest, která se při stahování svalu zhoršuje, otok a modřina, ztráta síly a rozsahu pohybu. Lidé často uvádějí pocit bolesti jako pocit "bodnutí". Při prvotním poranění svalu dochází k výraznému zánětu a otoku.

 

Po této zánětlivé fázi se sval začne hojit regenerací svalových vláken z kmenových buněk, které se nacházejí v okolí místa poranění. V místě poranění svalu se však také vytvoří značné množství jizevnaté tkáně. Časem se tato jizevnatá tkáň remodeluje, ale svalová tkáň se nikdy plně nezregeneruje. Předpokládá se, že díky tomu je natažený sval náchylný k budoucímu zranění.

 

Diagnostika svalového natažení

Diagnóza se obvykle stanoví na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření. V závažných případech 3. stupně může být vyšetřující lékař skutečně schopen nahmatat defekt v místě, kde se sval zcela natrhl.

 

K vyloučení zlomeniny nebo vykloubení jako příčiny bolesti může pomoci rentgenové vyšetření. U mladých sportovců se občas může stát, že se šlacha v místě, kde se upíná, odtrhne od kusu kosti, což lze vidět na rentgenovém snímku.

 

Čistě svalová poranění však na běžných rentgenových snímcích vidět nejsou. Někdy může být užitečné vyšetření magnetickou rezonancí, aby se určilo, kde došlo k poranění a zda došlo k úplnému přetržení, či nikoli. Magnetická rezonance může také zobrazit kolekce krve, tzv. hematom, které se někdy vyskytují po těžkých zraněních.

 

Jak dlouho se hojí natažený sval?

Doba potřebná k úplnému zotavení z namoženého svalu závisí na závažnosti a místě vašeho zranění, jakož i na vaší osobní zdravotní anamnéze a věku.

 

U většiny pacientů s natažením svalů I. stupně trvá doba hojení přibližně 2-4 týdny. U osob s namožením II. stupně můžete obvykle očekávat úplné zotavení přibližně za 2 měsíce. Pokud dojde k natažení III. stupně, doba hojení závisí na typu operace, kterou podstoupíte, a může trvat 6 až 9 měsíců nebo déle.

 

TIP: Abychom dosáhli správné funkce svalů je potřeba dodržovat dostatečnou hydrataci, správný strečink a příjem minerálních látek jako je například hořčík. 

 

 

Natažený sval vs. svalová kýla

Natažení svalů i kýla mohou být způsobeny přetížením, ale jedná se o různá zranění. Natažení svalů je způsobeno natržením svalových vláken. Pokud se nejedná o velmi závažné potíže, můžete svalové namožení léčit doma odpočinkem, ledováním a volně prodejnými léky.

 

Kýla vzniká, když některý z vašich vnitřních orgánů nebo jiných částí těla prorazí stěnu svalu nebo tkáně, která ho normálně drží na místě. Kýly se obvykle samy od sebe nezlepší a k jejich odstranění budete pravděpodobně potřebovat operaci.

 

Léčba namožených svalů 

Většinu namožených svalů můžete léčit pomocí domácích metod první pomoci:

 

Odpočinek: V počáteční fázi zotavení se doporučuje odpočinek. Ta by měla trvat jeden až pět dní v závislosti na závažnosti zranění. Imobilizace obvykle není nutná a nedostatek pohybu může vést ke ztuhlosti svalů a kloubů. Ta může být škodlivá a bránit v pohybu.

 

Ledování: První den po zranění přikládejte každou hodinu na 10 až 15 minut ledový obklad nebo studený obklad. Po jednom dni můžete led aplikovat každé tři až čtyři hodiny. Nepřikládejte led přímo na kůži (ledový obklad zabalte např. do ručníku).

 

Vyvýšení: Pokud je to možné, udržujte poraněný sval ve zvýšené poloze nad srdcem.

 

Dobré vědět

Po svalovém zranění je důležité zaměřit se na počáteční fáze hojení a dbát na to, abyste postupně zvyšovali úroveň své aktivity, jak vám to tělo dovolí. Mezitím, co se hojíte, dbejte na to, abyste zůstali mírně aktivní, abyste se vyhnuli ztuhlosti a atrofii - což mohou být komplikace po období nečinnosti.

 

Operace namoženého svalu

 

Operace namoženého svalu je nutná jen zřídka. Pokud se jedná o závažné natažení (III. stupeň), může být nutná operace, aby se natržený sval opravil. Lékař Vám sdělí, jaký druh operace budete potřebovat a co můžete očekávat.

 

TIP: Krémy s CBD prokázaly významné výhody při snižování nepohodlí, při zánětu vyvolaného cvičením a u svalové zátěže pro rychlejší fyzickou regeneraci.

 

 

Kdy navštívit lékaře? 

U prvního a druhého stupně by měla stačit domácí léčba. Lékařskou pomoc vyhledejte, pokud se vyskytne některý z následujících případů:

• Bolest neustupuje ani po týdnu.
• Poraněné místo je necitlivé.
• Ze zranění vytéká krev.
• Bolest je silná tak, že se nedokážete pohnout. 

Fyzikální vyšetření a zobrazovací testy, jako je rentgen a magnetická rezonance, mohou lékaři pomoci určit rozsah vašeho zranění. Léčba může zahrnovat protizánětlivé léky a léky proti bolesti, které snižují bolest a otok. Lékař vám také může předepsat fyzioterapii, která pomůže posílit sval a obnovit pohyb.

 

Prevence svalového namožení 

Nejlepším způsobem, jak předcházet natažení svalů, je se před cvičením protáhnout a zahřát. Zvýšení celkové flexibility také ochrání vaše svaly před budoucími zraněními. Čím jste pružnější, tím více prostoru mají vaše svalová vlákna k protažení, než se začnou trhat.

 

Je to podobné, jako když některé látky mají větší poddajnost než jiné. Váš oblíbený pár džínů má dostatek pružnosti, protože jste je v průběhu let natáhli. Na druhou stranu zbrusu nový pár si možná budete muset obléct několikrát, než se vám bude zdát pohodlný. Vaše svaly jsou na tom stejně. Čím více je procvičujete a postupně protahujete, tím větší pružnost a poddajnost při pohybu mají.

 

Pravidelné protahovací a posilovací cviky při sportu, fitness nebo pracovní aktivitě, které jsou součástí celkového kondičního programu, mohou pomoci minimalizovat riziko svalového namožení. Pokud máte fyzicky náročné povolání, pravidelná kondiční příprava vám může pomoci předcházet zraněním.

 

Závěr

Natažený sval je poranění jednoho ze svalů, které může způsobit natržení až přetržení svalu nebo svalovou křeč. Tato zranění jsou častá u sportovců a obvykle vznikají v důsledku únavy, přetížení nebo nesprávného používání svalu. Nejčastěji se vyskytují v dolní části zad, krku, rameni a hamstringu.

 

Závažnost natažení se dělí do tří stupňů, kde stupeň tři zahrnuje úplné přetržení svalu nebo šlachy. Prevence zahrnuje pravidelné protahování a posilovací cviky při cvičení, aby se minimalizovalo riziko svalového namožení. Při prvním a druhém stupni natažení lze většinou léčit doma, ale v případě vážnějších příznaků byste měli vyhledat lékaře.

 

 

Autor: Tereza Hoffmannová 

 

Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.

 

Zdroje:

https://www.hss.edu/conditions_muscle-strain.asp

https://www.healthline.com/health/strains#outlook

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/muscle-strains/symptoms-causes/syc-20450507

https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/22336-muscle-strains

 

Kdo je autorem tohoto článku? 

 

 

Bc. Tereza Hoffmannová 

Narozena 5. 8. 2000 v Třinci 

Vystudovala jsem biologii a geografii. Řadím se mezi milovníky přírody, hor a také se zajímám o účinky přírodních látek, jejich využitím a přínosem pro naše zdraví.