Cholesterol - hodnoty, normy, HDL, LDL, dieta, léčba

Nejdůležitějších 5 bodů článku

• Co je to cholesterol 
• Jaké jsou druhy cholesterolu 
• Normy cholesterolu 
• Jak se měří cholesterol
• Jak snížit cholesterol

 

Cholesterol je lipidová látka, která má v těle mnoho pozitivních funkcí. Podílí se nejen na tvorbě hormonů, ale je také stavebním kamenem většiny buněk. Vysoká hladina cholesterolu v krvi může souviset s poruchami lipidů v těle. V současné době se má za to, že péče o správnou hladinu cholesterolu je "život zachraňující" postup, protože může chránit před srdečním infarktem nebo mrtvicí. Podívejte se, jak se postarat o správnou úroveň cholesterolu.

 

Co je to cholesterol?

Cholesterol je steroidní alkohol, který se řadí mezi jednoduché lipidy. Je hlavní strukturní složkou buněčných membrán a prekurzorem mnoha dalších steroidů, například mastných kyselin. Je nezbytnou součástí správného fungování organismu. Pokud je cholesterolu v krvi příliš mnoho, usazuje se v cévách a způsobuje aterosklerotické změny.

 

Cholesterol je velmi důležitou součástí všech buněčných a endoteliálních membrán; tvoří se z něj žlučové kyseliny, steroidní hormony, hormony nadledvin a pohlavní hormony.

 

V kožní tkáni se cholesterol přeměňuje na 7-dehydrocholesterol, z něhož se pod vlivem slunečního záření tvoří vitamin D2. Je součástí plazmatických lipoproteinů a chrání krevní buňky před účinky různých toxických látek.

 

Zdravá koncentrace cholesterolu u dospělého člověka nepřesahuje 200 mg/dl. V největším množství se vyskytuje v:

• mozku,
• nadledvinkách,
• játrech, kde se vytváří a kde se odbourává.

Ne každý ví, že až 60-80 % cholesterolu si tělo vyrábí samo a pouze 20-30 % je dodáváno potravou. Lidské tělo by mělo denně přijmout maximálně 300 mg cholesterolu. Vyšší příjem může vést k ateroskleróze, kdy se cholesterol ukládá ve stěnách cév, ve žlučníku a žlučových cestách ve formě kamenů.

 

 

Druhy cholesterolu

HDL - dobrý
LDL - špatný 

 

Rozlišuje se mezi "dobrým" a "špatným" cholesterolem. Plazma obsahuje cholesterol vázaný na bílkoviny ve formě lipoproteinů, z nichž nejdůležitější jsou LDL a HDL. LDL přenáší cholesterol do tělesných buněk, včetně buněk arteriálního epitelu, kde může vytvářet aterosklerotický plát. Jedná se o "špatný cholesterol" na rozdíl od HDL, který má ochranný, antiaterosklerotický účinek a nazývá se "dobrý cholesterol".

 

"Dobrý" HDL cholesterol

HDL – high density lipoprotein – je tzv. „dobrý cholesterol“, tedy lipoproteiny s vysokou hustotou. Hlavním úkolem lipoproteinu s vysokou hustotou je přenášet přebytečný cholesterol z tkání do jater, což je opak funkce LDL. V játrech se HDL přeměňuje na mastné kyseliny, které vstupují do střev.

 

Věděli jste?

Vysoká hladina „dobrého cholesterolu“ v krvi má ochranný vliv na kardiovaskulární systém a lidé s nízkou hladinou tohoto cholesterolu jsou vystaveni zvýšenému riziku aterosklerotických onemocnění.

 

"Zlý" LDL cholesterol

LDL – low density lipoprotein – jedná se o tzv „špatný cholesterol“, tedy lipoproteiny s nízkou hustotou. Je hlavním transportérem cholesterolu z jater do jiných orgánů. Lipoprotein s nízkou hustotou je nezbytný pro život. Problém nastává, když je ho v krvi příliš mnoho, hromadí se ve stěnách tepen, což vede k rozvoji aterosklerotických změn.

 

Ateroskleróza krevních cév může vést k mrtvici, onemocnění koronárních tepen, srdečnímu infarktu nebo aneuryzmatu.

 

VLDL cholesterol

VLDL - very low density lipoprotein - je lipoprotein s velmi nízkou hustotou. Syntetizovaný v játrech transportuje triglyceridy z jater do tukové tkáně. Zvýšená konzumace sacharidů vede k ukládání triglyceridů a dále ke zvýšení hladiny tohoto cholesterolu.

 

Vysoká hladina VLDL zvyšuje pravděpodobnost kardiovaskulárních onemocnění. Zvýšené hladiny tohoto lipoproteinu jsou běžné u lidí s poruchami metabolismu sacharidů, jako je diabetes 2. typu.

 

Non-HDL cholesterol

Non-HDL cholesterol je sbírkou všech špatných frakcí cholesterolu. Ve své podstatě je tedy horší než LDL cholesterol.

 

Stanovení non-HDL cholesterolu umožňuje odhadnout celkovou koncentraci aterogenních částic v krevním séru:

• lipoprotein s nízkou hustotou-LDL (lipoprotein s nízkou hustotou)
• lipoprotein s velmi nízkou hustotou-VLDL (lipoprotein s velmi nízkou hustotou)
• lipoprotein střední hustoty (IDL)
• lipoprotein (a)

Non-HDL cholesterol se vypočítá pomocí následujícího vzorce:

non-HDL cholesterol = celkový cholesterol [mg/dl] – HDL cholesterol [mg/dl]

 

Měření hladiny cholesterolu

Vždy by měl být vždy stanoven kompletní lipidogram, a protože frakce LDL cholesterolu a frakce TG cholesterolu by měla být stanovena nalačno, měl by člověk jít na krevní test před snídaní.

 

Profylaktické stanovení cholesterolu by mělo být provedeno u mužů ve věku 35 let a u žen ve věku 45 let. U pacientů s rizikovými faktory infarktu myokardu by měl být poprvé vyšetřen lipidogram: u mužů ve věku 20-35 let a u žen ve věku 20-45 let.

 

Mezi rizikové faktory patří: hypertenze, diabetes, obezita, infarkt myokardu nebo poruchy lipidů u příbuzných prvního stupně, kouření.

 

 

Kolik cholesterolu člověk potřebuje?

Pro správnou funkci vnitřních orgánů je dostačující takové množství cholesterolu, které je tělo schopno samo produkovat. Cholesterol produkovaný tělem je endogenní cholesterol, který tvoří 80 % celkového cholesterolu, a 20 % je do těla dodáváno potravou.

 

Příliš vysoká hladina cholesterolu je tedy způsobena pouze nesprávnou stravou. Vysoký obsah cholesterolu ve stravě zvyšuje hladinu celkového cholesterolu v krvi. Vysoký cholesterol se v krvi nerozpouští, cirkuluje po celém těle a v kombinaci s bílkovinami produkovanými játry tvoří lipoproteiny. Jedná se o drobné tukové kuličky, které jsou navíc obklopeny bílkovinami.

 

Částice se liší především množstvím cholesterolu a bílkovin. Proto se rozlišují dva typy částic: HDL (dobrá frakce) a LDL (špatná frakce). LDL částice obsahují velmi vysoké množství cholesterolu, který se dostává do krevního oběhu, což po dlouhé době vede k rozvoji aterosklerózy.

 

Vysoká hladina cholesterolu samozřejmě může vést nejen k žilní kongesci, ale způsobuje také poruchy funkce srdce a mozku.

 

Dobrý cholesterol proniká do stěn tepen, ale neukládá se na nich. HDL snižuje vysokou hladinu cholesterolu v krvi a přispívá tak ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění.

 

 

Cholesterol hodnoty - jaké jsou normy?

Celková koncentrace cholesterolu vyšší nebo rovna 240 mg/dl (6,21 mmol/l) je definována jako vysoká. O léčbě se však obvykle rozhoduje na základě hodnot LDL nebo HDL cholesterolu.

 

Normy cholesterolu u žen:

•      celkový cholesterol: 125-200 mg/dl (pod 5 mmol/l),
•      LDL: méně než 100 mg/dl (2,6 mmol/l)
•      HDL: alespoň 50 mg/dl, (1,3 mmol/l)
•      non-HDL: méně než 120 mg/dl,
•      triglyceridy: méně než 150 mg/dl (1,7 mmol/l). 

Normy cholesterolu u mužů:

•      celkový cholesterol: 125-200 mg/dl (pod 5 mmol/l),
•      LDL: méně než 100 mg/dl, (2,6 mmol/l)
•      HDL: alespoň 40 mg/dl (1 mmol/l)
•      non-HDL: méně než 130 mg/dl,
•      triglyceridy: méně než 150 mg/dl (1,7 mmol/l).

Koncentrace LDL cholesterolu v krvi je lepším ukazatelem rozvoje ischemické choroby srdeční a infarktu než koncentrace celkového cholesterolu. Aby byl výsledek stanovení frakce LDL cholesterolu spolehlivý a nezkreslený, musí pacient před vyšetřením zůstat nalačno, tj. bez jídla po dobu asi 12-14 hodin.

 

U lidí, kteří mají jiné rizikové faktory pro mrtvici nebo srdeční infarkt, je vždy vhodné znát aktuální hladinu LDL cholesterolu.

 

ischemická choroba srdeční 

 

Normy triglyceridů

Zvýšená hladina triglyceridů (neboli jednoduchých tuků) v krvi je také spojena s vyšší pravděpodobností vzniku ischemické choroby srdeční.

 

Koncentrace mezi 200 a 499 mg/dl (2,25 až 5,63 mmol/l) je definována jako vysoká, zatímco koncentrace nad 500 mg/dl (5,65 mmol/l) je definována jako velmi vysoká.

 

Dobré vědět

Hladiny TG v séru by se měly vyšetřovat také nalačno.

 

Lipidogram

V krvi je několik různých typů lipidů. Pro úplnou kontrolu cholesterolu by mělo být v laboratoři provedeno stanovení tzv. kompletního lipidogramu. Ten se skládá z celkového cholesterolu, LDL frakce ("špatný cholesterol"), HDL frakce ("dobrý cholesterol") a triglyceridů (TG).

 

Standardní rozmezí lze vyjádřit v mg/dl nebo v mmol/l.

 

Rizika vysokého cholesterolu

 

Vysoká hladina celkového cholesterolu a LDL frakce je významným faktorem pro vznik srdečních onemocnění, infarktu, eryktilní dysfunkce, neplodnosti, vady zraku, hluchoty, Alzheimerovy choroby či problému s ledvinami.

 

Mezi největší riziko však jednoznačně patří vznik arteriosklerózy a jejích komplikací.

 

Mezi další aterosklerotické faktory patří:

• hypertenze,
• kouření cigaret,
• obezita,
• diabetes II. typu,
• nízká koncentrace HDL frakce.

Dobré vědět

Vysoká hladina cholesterolu obvykle nezpůsobuje žádné příznaky. Zjistit ho můžete pouze na základě krevního testu.

 

Alarmující statistiky cholesterolu

Více než 85 % dospělých Čechů má nadměrně vysokou hladinu cholesterolu. Pouze minimum lidí se snaží tuto hladinu snížit. Přetrvává přesvědčení, že jsme vcelku zdraví a vysoký cholesterol nám neublíží.

 

Neuvědomujeme si, že je to tichý zabiják. Ve vnitřních stěnách cév se může hromadit i několik let a zpočátku nemusí vyvolávat žádné příznaky. Musíme si uvědomit, že prevence může zachránit nejen naše zdraví, ale i životy.

 

Hladina cholesterolu a věk

Hladina cholesterolu se s věkem zvyšuje. Pokud podniknete kroky k dosažení nebo udržení zdravé hladiny v raném věku, můžete zabránit tomu, aby se časem stala nebezpečně vysokou. Léta nezvládnuté hladiny cholesterolu mohou být náročná na léčbu.

 

Muži mají obvykle vyšší hladinu cholesterolu po celý život než ženy. Hladina cholesterolu u mužů se zvyšuje s věkem a u žen se zvyšuje po menopauze.

 

Níže uvedená tabulka uvádí zdravé hladiny cholesterolu podle věku podle Národního institutu zdraví. Lékaři měří cholesterol v miligramech na decilitr (mg/dl).

 

Typ cholesterolu	věk 19 a méně	muži 20 let a více	ženy 20 let a více
Celkový cholesterol	méně než 170 mg/dl	125-200 mg/dl	125-200 mg/dl
Non-HDL	méně než 120 mg/dl	méně než 130 mg/dl	méně než 130 mg/dl
LDL	méně než 100 mg/dl	méně než 100 mg/dl	méně než 100 mg/dl
HDL	více než 45 mg/dl	40 mg/dl nebo více	50 mg/dl nebo více

(tabulka - hodnoty cholesterolu podle věku) 

 

Jak snížit cholesterol?

Léčba poruch lipidů zahrnuje změnu životního stylu a farmakoterapii. Účinky snížení hladiny cholesterolu se obvykle projeví po 6-12 měsících.

 

Lékař může stanovit nižší cílové hodnoty cholesterolu a cholesterolových frakcí pro každého pacienta individuálně, v závislosti na souběhu dalších výše uvedených rizikových faktorů, než jsou běžně uváděné hodnoty v laboratorním výsledku.

 

 

Léky na cholesterol

Pokud léčba změnou stravy a cvičením není uspokojivá, může lékař navíc předepsat hypolipemické léky. Existuje několik skupin léků, přičemž každý typ léku ovlivňuje jinou frakci cholesterolu. Výběr léku pro pacienta je vždy individuální a závisí také na rizikových faktorech pacienta.

 

Nejběžnějšími léky na cholesterol jsou statiny. Při pravidelném užívání jsou tyto léky nejúčinnější z ostatních skupin léků při snižování frakce LDL cholesterolu a prevenci rozvoje aterosklerózy a ischemické choroby srdeční a mrtvice.

 

Statiny snižují hladinu LDL o 20 až 60 %. Kromě toho mohou snížit hladinu triglyceridů a zvýšit hladinu HDL. Statiny zahrnují:

• lowastatin,
• simvastatin,
• atorvastatin,
• rosuvastatin.

Každý z výše uvedených přípravků se v těle metabolizuje jinak, má jinou schopnost snižovat hladinu LDL a vykazuje jinou dobu účinku při perorálním podání, takže výběr jednoho z nich by měl být proveden pod vedením lékaře. Léky ze skupiny statinů by se měly obvykle užívat večer.

 

Dobré vědět

Neměly by se užívat s grapefruitovou šťávou, protože to zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků.

 

Další, neméně často používanou skupinou léků při léčbě poruch lipidů, které snižují hladinu cholesterolu, jsou fibráty, např. gemfibrozil, fenofibrát. Fibráty se doporučují zejména pacientům se zvýšenou hladinou triglyceridů, protože účinně snižují hladinu triglyceridů a mají také další ochranný účinek tím, že stimulují zvýšení HDL cholesterolu.

 

Dieta při vysoké hladině cholesterolu

Vysoká hladina cholesterolu má mnoho závažných důsledků. Neměli bychom si však lámat ruce, ale jednat rychle. Prvním krokem je změna stravy. Změna stravování se může zdát jako těžko překonatelná překážka, ale ve skutečnosti se celý problém skrývá v naší psychice a návycích.

 

Sestavením vhodné anticholesterolové diety se vám podaří snížit množství cholesterolu, které konzumujete. Rostlinné tuky mají pozitivní vliv na strukturu cholesterolu. Jsou bohaté na mononenasycené mastné kyseliny, které snižují koncentraci LDL frakce. Rostlinné tuky neobsahují ve svém složení vůbec žádný cholesterol.

 

Doporučuje se zařadit do jídelníčku alespoň dvakrát týdně mořské ryby, které jsou bohaté na polynenasycené mastné kyseliny, jež mají antiaterosklerotický účinek a posilují imunitu.

 

Mýtus - vejce zvyšují cholesterol

Jedním z nejčastějších mýtů je to, že konzumace vajec zvyšuje cholesterol. Není tomu tak. Vaječný žloutek sice obsahuje 210 mg celkového cholesterolu (při doporučeném denním příjmu 300 mg), nicméně tento cholesterol se neukládá v krvi, jelikož není navázaný na saturované (nezdravé) tuky a nasycené mastné kyseliny. Vejce tedy můžete konzumovat zcela bez obav.

 

 

Vláknina snižuje cholesterol

Konzumace vlákniny snižuje hladinu cholesterolu. Zdrojem vlákniny jsou suché luštěniny, ovoce a zelenina. V ideálním případě by se mělo denně zkonzumovat asi 500 g zeleniny a 250 g ovoce - pak je potřeba této vlákniny pokryta.

 

Ovoce a zelenina jsou navíc zdrojem vitaminu C a betakarotenu a oleje dodávají vitamin E. Ty mají antioxidační účinek, který zabraňuje změně "špatného cholesterolu".

 

Velmi důležité je také správné množství jídla. Měli byste jíst 4-5krát denně, protože jídlo 1-2krát denně podporuje hladinu cholesterolu. Vyplatí se věnovat pozornost svému jídelníčku a zbavit se "špatného LDL cholesterolu", který může přispívat k mnoha závažným onemocněním.

 

Dobré vědět

Také fyzická aktivita pomůže zbavit se ho z těla a omezení sladkostí pomůže udržet si štíhlou postavu.

 

Doplňky stravy snižující hladinu cholesterolu

Ke snížení hladiny cholesterolu se používají také doplňky stravy, například rybí tuk. Doporučuje se zejména pacientům s vysokou hladinou triglyceridů, u nichž předchozí léčba nepřinesla optimální výsledky.

 

Užívání sójových přípravků má malou schopnost snižovat LDL cholesterol, celkový cholesterol a triglyceridy. Je důležité si uvědomit, že živočišné bílkoviny by neměly být zcela nahrazeny konzumací sójových potravin. Dalším uznávaným všelékem na vysoký cholesterol byl v minulosti česnek. V současné době je známo, že konzumace česneku nebo přípravků obsahujících česnek nemá žádný účinek na snížení hladiny cholesterolu.

 

Česnek se nedoporučuje jako lék na vysoký cholesterol. Kromě toho neexistuje žádný výzkum, který by potvrzoval účinnost konzumace rostlinných sterolů, které se běžně vyskytují v ořeších, zelenině a ovoci, při léčbě zvýšené hladiny cholesterolu.

 

 

Magnesium neboli hořčík na snížení cholesterolu

Hořčík má ve snižování cholesterolu obrovský potenciál. Studie (k přečtení zde) ukazují, že pravidelná suplementace hořčíku přispívá k úpravě lipidového profilu a má pozitivní dopady na hladiu cholesterolu. Hořčík snižuje hladinu LDL cholesterolu (zlého) a naopak zvyšuje HDL cholesterolu (dobrého).

 

Důležité je užívat hořík jak ráno, tak večer. Přesně pro tyto účely jsme vyvinuli speciální suplementy Magnesium - PRO ENERGII a Magnesium - PRO SPÁNEK. 

 

Magnesium - PRO ENERGII se užívá ráno či v dopoledních hodinách. Kromě vysoce vstřebatelného hořčíku obsahuje také extraky z yerby maté, zeleného čaje, biotin a vitamin B6. Nejenže dodá organismu potřebné vitamíny a minerály, ale také osvěží tělo, odbourá únavu a vyčerpaní a dodá tělu potřebnou energii na několik hodin.

 

Magnesium - PRO SPÁNEK naopak kombinuje hořčík s chmelem otáčivým, tryptofanem a kozlíkem lékařským, tzn. látkami, jenž zklidní nervovou soustavu, stimulují tvorbu melatoninu, podporují snadné usnutí a zkvalitňují spánek.

 

Těmito dvěma doplňky stravy docílíte snížení "zlého" LDL cholesterolu a zároveň zlepšíte nezbytné procesy pro správné fungování lidského těla.

 

 

Káva na vysoký cholesterol

Káva je nejoblíbenějším zdrojem kofeinu. Pro své povzbuzující a myšlení podporující účinky se konzumuje po celém světě. Kromě těchto známých účinků se čas od času objevují nové, střídavě dobré a špatné účinky.

 

Káva mimo jiné snižuje riziko cukrovky 2. typu, vznik zánětů a snižuje oxidační stres. Jsou tyto předpoklady správné a je káva schopna snížit hladinu cholesterolu?

 

Cílem níže popsané studie bylo zjistit vliv pití kávy na biomarkery oxidačního stresu, glukózy a lipidového metabolismu.

 

V rámci experimentu přestalo 7 každodenních konzumentů kávy na 1 měsíc úplně pít kávu. Ve druhém měsíci vypili 4 šálky filtrované kávy a ve třetím měsíci studie vypili 8 šálků filtrované kávy (150 ml/šálek).

 

Pití kávy snížilo hladinu celkového cholesterolu, HDL cholesterolu a dalších biomarkerů metabolismu lipidů, jakož i markerů zánětu a oxidačního stresu.

 

Mezitím nebyla potvrzena žádná významná změna v metabolismu cukrů. To znamená, že káva nemůže vyléčit cukrovku, ale ovlivňuje hladinu cholesterolu a pomáhá předcházet vzniku nemoci. Výsledky studie provedené na tak malé skupině lidí však nemusí být dostatečně směrodatné.

 

Obdobně působí na organismus také yerba maté či zelený čaj, jejichž extrakty naleznete v Magnesiu - PRO ENERGII.

 

Yerba maté 

 

Fyzická aktivita ke snížení cholesterolu

Dalším krokem je zvýšení fyzické aktivity. Pomáhá snižovat nadváhu a zlepšuje celkový stav organismu. Má pozitivní vliv na kardiovaskulární systém, protože ho pravidelně zatěžuje. Pohyb snižuje riziko aterosklerózy.

 

Cvičení by mělo být každodenní volbou. Nejtěžší je začít. Když pak vidíte první účinky, je to snazší. Pravidelná fyzická aktivita prospívá tělu, fungování mysli a zároveň snižuje riziko chronických onemocnění.

 

Sumarizace - co snižuje cholesterol?

• Zdravá strava bohatá na vlákninu, vitamíny a rostlinné tuky
• Vyhnout se jídlům bohatým na nasycené mastné kyseliny (smažená jídla, fastfoody)
• Pravidelný pohyb
• Suplementace hořčíku
• Konzumace kávy, zeleného čaje, yerby maté
• Léky (z důvodu vedlejších účinků je vhodné je ponechat až jako poslední možnost)

 

Autor: Tomáš Konieczny, Tereza Hoffmannová 

 

Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.