Bipolární porucha - příčiny, příznaky, léčba

5 nejdůležitějších bodů článku

• Základní klasifikace duševních chorob
• Co je to bipolární porucha
• Jaké jsou příznaky bipolární poruchy 
• Typy bipolární afektivní poruchy
• Jak na léčbu

Duševní zdraví je v dnešní době často skloňované téma. V souvislosti s uspěchaným životním stylem, stresem, nevhodným stravováním a nedostatkem pohybu čím dál tím více lidí trpí duševními poruchami. Odhaduje se, že bipolární afektivní porucha (včetně poruchy bipolárního spektra) postihuje více než 8 % celkové naší populace. Ačkoliv měl pacient zatím jen první záchvat, riziko dalších záchvatů je vysoké. 

 

Duševní poruchy - základy klasifikace

Podle definice Encyklopedie zdraví a klinického hlediska je duševní zdraví synonymem pro nepřítomnost poruch duševních funkcí, které jsou považovány za chorobný jev. Ačkoliv je již dnes známo, že duševní zdraví je mnohem komplexnější věc a netýká se pouze duševních onemocnění, stále se hojně tento pojem používá právě v souvislosti s definováním těchto onemocnění, jako je například také bipolární afektivní porucha.

 

V zásadě jsou při klasifikaci duševních poruch hlavním kritériem charakteristické příznakové syndromy, které se v případě bipolární afektivní poruchy vyskytují s určitou pravidelností.

 

Kromě skupiny nemocí se souběžnými, primárními poruchami myšlení (včetně poruch vědomí) existují také nemoci, u nichž je převažujícím příznakem porucha nálady, tzv. afektivní poruchy. Mezi afektivní poruchy patří např:

• unipolární afektivní porucha (intermitentní deprese);
• bipolární afektivní porucha (záchvaty mánie a deprese);
• unipolární mánie nebo unipolární hypománie.

 

Afektivní porucha - stav s převažující poruchou nálady

Duševní zdraví je podmíněno správně fungujícími duševními funkcemi, které jsou:

• kognitivní procesy (tj. pozornost, paměť, vnímání a myšlení);
• emoční procesy (intenzita, barva, trvání, typ a záměrnost);
• motivační procesy (míra a orientace potřeb: psychologických, sociálních, biologických).

Afektivní poruchy jsou charakterizovány souběžným výskytem výrazných výkyvů nálad, které ovlivňují pacientovu náladu a prožívání. Afekt je termín označující dlouhodobý emoční stav a náladu projevující se úzkostí, depresí, mánií, agresí nebo hněvem.

 

Bipolární afektivní poruchu v této skupině stavů odlišuje zejména to, že u téhož pacienta se v různých obdobích objevují změny nálady (příznaky) depresivního a manického charakteru.

 

TIP: CBD produkty se těší stále větší popularitě, jelikož představují přírodní náhradu antidepresiv a psychofarmak, a to bez jakýchkoliv vedlejších či nežádoucích účinků. Jsou velice často doporučovány psychology a neurology.

 

 

Co je bipolární afektivní porucha?

Bipolární afektivní porucha je porucha charakterizovaná příznaky deprese a mánie (musí mít oba příznaky), tj. poruchami nálady projevujícími se zvýšenou nebo sníženou aktivitou. V průběhu bipolární poruchy se vyskytují období mánie a hypománie i deprese. Bipolární porucha zahrnuje také opakující se záchvaty hypománie nebo mánie.

 

Bipolární afektivní porucha, označovaná zkratkou - BAP, je porucha zahrnující závažné změny nálady, které nelze klasifikovat jako klinicky normální změny nálady. Porucha byla dříve známá jako maniodeprese, afektivní psychóza, maniodepresivní psychóza nebo cyklofrenie.

 

Co dalšího je třeba vědět o bipolární poruše?

Bipolární afektivní porucha je charakterizována především bifázickou poruchou, tj. střídáním příznaků deprese, záchvatovité mánie a hypománie s různě dlouhým intervalem označovaným jako remise (doba, během níž se příznaky nemoci zmírňují nebo ustupují).

 

Termín "bipolární" zdůrazňuje povahu onemocnění, kdy různé stavy nálady (deprese a mánie) významně ovlivňují každodenní fungování pacienta.

 

Škála emocí, které poruchu provázejí, činí samotnou nemoc mnohem složitější, než by se mohlo zdát. U některých lidí jsou výkyvy nálad a jejich intenzita mezi jednotlivými záchvaty BAP jasně patrné, zatímco jiní pacienti nemusí "typické" stavy nálady pro tuto poruchu zažívat.

 

V Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí a zdravotních problémů, MKN-11, jsou bipolární a příbuzné poruchy popsány jako epizodické poruchy nálady, u kterých se vyskytují:

• manické záchvaty nebo příznaky,
• smíšené záchvaty nebo příznaky,
• hypomanické záchvaty nebo příznaky, které se obvykle střídají s depresivními záchvaty nebo obdobími, v nichž jsou zaznamenány depresivní příznaky.

Příznaky bipolární poruchy

Odborná literatura popisuje příznaky bipolární poruchy jako cyklické výkyvy nálad nebo záchvaty, při kterých dochází k různým emočním stavům. Ne každý postihnutý je prožívá stejně a ve stejně podobných obdobích. Intenzita depresivních a manických záchvatů se může lišit nebo měnit s věkem.

 

V literárních zdrojích je bipolární afektivní porucha zmiňována jako onemocnění vyskytující se s akutním začátkem, kolem 20. roku věku, u lidí s pyknickým typem osobnosti (člověk se značnou nadváhou, obézní, střední nebo nízké postavy, krátkých končetin a se sklonem k periodickým změnám nálad).

 

Je pozorováno, že četnost fází onemocnění se zvyšuje ve středním věku a klesá kolem 70. roku života. Bylo zjištěno, že příznaky bipolární poruchy se u starších osob zmírňují a vyskytují se méně často. Existují případy onemocnění, kdy je průběh nemoci - cyklický a pravidelný - dokonce předvídatelný. Takový obraz nemoci se však u nemocných nevyskytuje příliš často.

 

U dětí se jedna fáze nemoci může vyskytovat častěji v počáteční fázi nemoci a obvykle se jedná o depresivní stav.

 

Poruchy nálady typické pro bipolární poruchu jsou charakterizovány změnou afektu nebo nálady v jednom z následujících směrů:

• deprese - pocity úzkosti,
• mánie - zvýšená nálada.

Depresivní fáze jako příznak bipolární afektivní poruchy je charakterizována špatnou náladou, motorickou úzkostí, obavami a výskytem u pacienta např. sebevražedných myšlenek. Manická fáze se u BAP naopak projevuje nadměrnou energií, zvýšeným pudem, euforií a například nadměrnou hovorností.

 

Manické a hypomanické epizody

Mánie a hypománie jsou ve vlastní podstatě bipolární afektivní poruchy, ačkoli se jedná o dva zcela odlišné typy epizod.

 

Mánie je definována jako psychotický stav charakterizovaný patologickým zvýšením nálady, neopodstatněným optimismem (euforií), zvýšenou aktivitou a agitovaností. Mánie jako jedna z afektivních poruch nálady může, ale nemusí být charakterizována současným výskytem psychotických příznaků.

 

Akutní mánie jako příležitostná epizoda je vzácná, ale zapisuje se jako prvek vyskytující se v průběhu BAP. Mánie, která může u pacienta vyvolat stav úplného odtržení od reality, tj. psychózu, nezřídka vyžaduje hospitalizaci.

 

Hypománie je termín používaný pro mírnější a mnohem častější formu mánie. Na rozdíl od manické fáze způsobuje mnohem méně nápadné problémy - jak v každodenním životě, tak v profesním či společenském životě.

 

 

Manické a hypomanické epizody u bipolární afektivní poruchy, zahrnují přítomnost tří nebo více příznaků, mimo jiné:

• neklid a zvýšená aktivita;
• nervozita; nadměrný euforický optimismus;
• nadměrné sebevědomí;
• nadměrná hovornost a závodění s myšlenkami;
• pocity nesoustředěnosti;
• snížená potřeba spánku, poruchy spánku;
• iracionální, nebezpečné chování (spojené např. s riskantním řízením nebo náhodnými sexuálními kontakty);

Hypomanická a manická epizoda způsobuje, že se pacient cítí sebejistý, vzrušený, dobrodružný nebo podrážděný a zároveň roztržitý. Během této fáze mohou příznaky nemoci postupně narůstat a dosáhnout vrcholu, než se postupně vrátí do normálu.

 

Manický a hypomaniakální stav bipolární afektivní poruchy způsobuje:

• veselost, vzrušení a pohodu;
• podrážděnost, nesoustředěnost;
• zvýšenou sexuální touhu a vzrušení;
• sebevědomí;
• přesvědčení o nezranitelnosti;
• přesvědčení, že člověk je schopen vykonávat určité činnosti lépe než dříve nebo lépe než ostatní;
• přesvědčení, že člověk nedokáže říkat svá slova dostatečně rychle;
• přesvědčení, že potřebujete méně (než dříve) spánku.

Příznaky nemoci ve fázi agitovanosti způsobují, že se pacient stydí za své chování a sliby, jakmile odezní. Nálada je snížená a pacient pociťuje značnou únavu - nadměrnou ospalost a potřebu odpočinku.

 

Depresivní epizody u BAP

Odhaduje se, že manické epizody se u bipolární afektivní poruchy vyskytují méně často než depresivní epizody. Příznaky depresivní nálady a další doprovodné příznaky narůstají postupně a vrcholí.

 

Morbidní snížení nálady je více než pouhý smutek a deprese. Pacienti prožívající depresivní stavy pociťují hluboké přesvědčení o vině a nicotě, strach ze smrti nebo nemoci. K chorobným myšlenkám patří i ty, které nezřídka souvisejí se sebevraždou nebo úmyslem spáchat sebevraždu.

 

Délka trvání depresivní epizody, při níž je výrazně narušena pohoda pacienta, může být několik týdnů nebo i měsíců a stejně jako u manického nebo hypomaniakálního stavu může vážně narušit každodenní život a fungování pacienta.

 

 

Depresivní epizoda u bipolární afektivní poruchy zahrnuje přítomnost příznaků, jako jsou např:

• snížená nálada a pohoda;
• snížená životní energie;
• plačtivost a smutek;
• pomalost a chronická únava;
• nedostatek nebo nízké sebevědomí;
• pocity nicoty, viny, beznaděje, bezcennosti;
• snížená koncentrace;
• sebevražedné myšlenky a pokusy o sebevraždu.

 

Depresivní stav vyvolává u pacienta řadu tísnivých příznaků, které mimo jiné přispívají k:

• poruchy nebo nedostatek spánku;
• poruchy příjmu potravy (příliš málo nebo příliš mnoho jídla);
• stažení se ze společenského života (vyhýbání se společenským, rodinným a jiným lidem);
• užívání psychoaktivních látek (zneužívání alkoholu, drog, legálních drog, léků);
• prožívání přežívání, obsedantních myšlenek a věnování značného množství času přemýšlení o nepříjemných, obtížných a trapných věcech;
• omezení předchozích aktivit;
• myšlenky a pokusy o sebevraždu.

V případě spánkových potíží či nedostatku energie je vhodné dbát na suplementaci hořčíku. Speciálně za účelem zvkvalitnění spánku jsme vyvinuli Magnesium - PRO SPÁNEK (obsahuje: magnesium, chmel otáčivý, kozlík lékařský, l-tryptofan, vit. B6) a za účelem dodádní energie Magnesium - PRO ENERGII (obsauje: magnesium, extrakt z yerba maté, extrakt ze zeleného čaje, vit. B6, vit. B7).

 

 

Typy bipolární afektivní poruchy

Vzhledem k nepředvídatelnosti onemocnění, a tedy i změn nálad, se u osob s bipolární afektivní poruchou mohou vyskytovat příznaky různé závažnosti a frekvence.

 

Různorodý průběh nemoci určuje rozdělení BAP na podtypy, mezi které patří např:

• afektivní porucha I. typu:
• alespoň jedna manická epizoda;
• stav, kterému předchází hypománie nebo deprese;
• stav následovaný hypomanií nebo depresí;
• epizoda může přispět k narušenému vnímání reality v akutním průběhu (psychóza);

• bipolární afektivní porucha typu II:
• alespoň jedna depresivní epizoda (včetně velké deprese);
• alespoň jedna epizoda hypománie;
• žádný navozený manický stav;

• bipolární porucha s rychlými cykly:
• V průběhu jednoho roku se u pacienta vyskytnou 4 nebo více epizod deprese, mánie nebo hypománie;
• jednotlivé fáze onemocnění (manické nebo depresivní příznaky) se vyskytují v rychlém sledu nebo procházejí rovnoměrně (jedna po druhé), což znamená, že u tohoto typu BAP nemusí být období remise;
• bipolární afektivní porucha s rychlým střídáním fází se řídí charakteristickým schématem, proto se v terminologii používá anglický překlad rapid cycling;

• cyklotymická porucha - cyklotymie:
• je charakterizována chronickým stavem hypománie a depresivních příznaků;
• obvykle je doprovázena méně závažnými depresivními stavy;
• u dospělých trvá nejméně dva roky;
• u dětí a dospívajících přetrvává méně než jeden rok;

• bipolární afektivní porucha se smíšenými rysy:
• pacient prožívá manické, hypomanické a depresivní stavy ve stejnou nebo podobnou dobu nebo se epizody objevují velmi brzo po sobě.

Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a zdravotních problémů MKN-11 rozlišuje další specifikované a nespecifikované poruchy nálady, které nesou znaky bipolární nebo příbuzné afektivní poruchy.

 

Tato skupina duševních poruch zahrnuje příznaky a chování, které nejsou projevem jiného zdravotního stavu a nejsou důsledkem působení psychoaktivních látek (včetně alkoholu nebo drog, např. kokainu) na centrální nervový systém (v důsledku aktivního užívání nebo v důsledku odvykání).

 

 

Bipolární afektivní porucha podle MKN-10

Poruchy typické pro BAP jsou charakterizovány přítomností dvou nebo více epizod onemocnění, tj. poruchou nálady v podobě zvýšené vzrušivosti a aktivity (hypománie nebo mánie) a snížené nálady (deprese).

 

Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a zdravotních problémů MKN-10 rozlišuje mezi:

• bipolární afektivní poruchu, v současnosti epizodu hypománie;
• bipolární afektivní poruchu, aktuálně manickou epizodu bez psychotických příznaků;
• bipolární afektivní porucha, aktuálně manická epizoda s psychotickými příznaky;
• bipolární afektivní porucha, aktuálně mírná až středně těžká depresivní epizoda;
• bipolární afektivní porucha, aktuálně těžká depresivní epizoda s psychotickými příznaky;
• bipolární afektivní porucha, aktuálně smíšená epizoda;
• bipolární afektivní porucha, v současné době v remisi;
• jiná bipolární afektivní porucha;
• bipolární afektivní porucha, blíže neurčená.

 

Období remise u bipolární poruchy

V průběhu bipolární poruchy je období remise definováno jako doba, během níž je nemocný zcela nebo částečně bez příznaků. Období remise může nastat jako přirozený jev v průběhu nemoci nebo jako výsledek úspěšné léčby.

 

V mírnějších případech BAP může být období remise zjevné a způsobené tím, že příznaky, které pacient pociťuje, jsou ještě méně závažné. Pacienti však musí pokračovat v léčbě a řídit se doporučeními ošetřujícího lékaře a v případě dotazů se poradit s psychiatrem (psychoterapeutem).

 

Příčiny bipolární afektivní poruchy

V etiologii bipolární afektivní poruchy hrají významnou roli genetické faktory nebo rodinné predispozice. Odhaduje se, že porucha postihuje přibližně 20 % příbuzných prvního stupně. Riziko bipolární poruchy se zvyšuje, pokud dojde k nerovnováze neurotransmise v centrálním nervovém systému - mozku.

 

U bipolární poruchy byly také pozorovány změny provázející posuny elektrolytů a zvýšená hladina sodíku v buňkách. Byly zjištěny také změny související s metabolismem monoaminů.

 

Kromě biologických faktorů a genetických předpokladů patří mezi příčiny vzniku bipolární afektivní poruchy např:

• psychologické faktory;
• faktory prostředí;
• sociální faktory.

Bylo zjištěno, že BAP může být důsledkem chronického stresu nebo může být aktivována traumatickým zážitkem. Pacienti s diagnostikovanou afektivní poruchou nezřídka prožili závažné trauma v dětství nebo stresující událost v dospělosti.

 

Zvýšené riziko bipolární poruchy se projevuje mimo jiné:

• traumatu z dětství a zkušenosti:
• fyzického zneužívání;
• sexuálního násilí
• emocionální zneužívání;
• zanedbávání;
• ztráta blízké osoby
• jiný traumatický zážitek;

• při stresové životní události, jako je např:
• ztráta blízké osoby, blízký vztah;
• přetížení povinnostmi, profesní tlak;
• traumatický zážitek;
• rodinné problémy, profesní problémy;
• účast na nehodě, zkušenost s nebezpečím;
• ztráta finanční likvidity;
• zkušenost se šikanou, zastrašováním, obtěžováním, pronásledováním, mobbingem.

• ve faktorech prostředí:
• Kromě genetických faktorů má na rozvoj nemoci vliv i výchova a pobyt v rodině zatížené BAP;

• v konzumaci a závislosti na psychoaktivních látkách, jako jsou např:
• léky s vedlejšími účinky, jako jsou stavy mánie, hypománie a deprese (včetně příznaku vysazení léku během léčby); do této skupiny patří antidepresiva, steroidy, interferon, léky proti rakovině;
• alkohol, drogy a jiné psychoaktivní látky, které vyvolávají příznaky podobné mánii, hypománii a depresi a které mohou posílit příznaky již existujícího onemocnění (včetně konzumace jiných psychoaktivních látek během léčby BAP).

• v zanedbávání duševní hygieny a fyziologických potřeb týkajících se spánku a bdění, jako např:
• vynucená nespavost;
• práce na směny;
• noční aktivity.

 

 

Léčba bipolární afektivní poruchy

Lidé s diagnostikovanou bipolární afektivní poruchou by měli podstoupit vhodnou léčbu, která spočívá v:

• vhodné farmakoterapii;
• psychoterapie
• psychoedukace;
• preventivní zdravotní péče.

Léčba bipolární afektivní poruchy spočívá především ve farmakoterapii - podávání léků předepsaných lékařem, specialistou v oboru psychiatrie. Léčba by měla být zahájena bez ohledu na to, v jaké fázi onemocnění se pacient nachází (jak během epizod mánie, hypománie, deprese, tak během remise onemocnění). Pomoc zkušených odborníků v oblasti psychiatrie a psychoterapie nabízí mnoho nemocnic a soukromých klinik.

 

V případě hospitalizace a ústavní léčby zůstává pacient v péči odborníků a léčba je založena na zlepšení stavu a zmírnění příznaků.

 

Nezbytnou součástí léčby jsou preventivní opatření, zejména proto, že nemoc se v mnoha případech vyznačuje cyklickým průběhem s vysokým rizikem recidivy.

 

Při farmakoterapii se léky vybírají individuálně podle potřeb pacienta. Nejdůležitější skupinou léků používaných při léčbě bipolární afektivní poruchy jsou normotymní léky nazývané stabilizátory. Kromě toho se přiřazují antidepresiva, neuroleptika a léky na spaní.

 

Léky předepisované při bipolární afektivní poruše:

• Normotymní léky: karbonát lithia, kyselina valproová a její soli, karbamazepin, lamotrigin a některá neuroleptika;
• antidepresiva ze skupiny SSRI;
• antimikrobiální léky: olanzapin, klozapin, risperidon, quetiapin;
• léky proti úzkosti: alprazolam, lorazepam, oxazepam, klorazepan, diazepam;
• léky na spaní: zopiklon, zolpidem.

Velice populární alternativou (ať už jako náhrada léků či doplnění léčby) jsou CBD produkty, zejména v podobě CBD kapslí. Jedná se o přírodní produkt bez vedlejších účinků.

 

 

U osob s bipolární afektivní poruchou je nejdůležitějším prvkem - kromě farmakologické léčby - zlepšení kvality a životního stylu prostřednictvím účasti na psychoedukaci a vhodně zvolené terapii.

 

Je třeba zdůraznit význam duševní hygieny v léčbě bipolární poruchy a následné prognóze - vzhledem k relapsům a jejímu cyklickému průběhu.  

 

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je u osob s diagnózou bipolární afektivní poruchy velmi oblíbená a její účinky spočívají především v návratu pacienta do stavu rovnováhy a normálního fungování (sociálního, rodinného, pracovního).

 

 

Autor: Tomáš Konieczny

 

Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.

 

Použité zdroje:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK558998/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5310104/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4195640/

https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0253717621996618

https://shorturl.at/uwxB4