Konopné domy

Konopné budovy? Zní to jako abstrakce, ale ukazuje se, že jde o další využití této jedinečné rostliny, která má obrovský potenciál. Ačkoli se konopný beton používá již od 80. let 20. století, stavění z konopí je stále poměrně netradiční metodou.

 

Použití konopně-vápenné směsi jako výplně dřevěné konstrukce se v posledních letech rozhodně těší zájmu. Není to bezdůvodné, protože tváří v tvář klimatické krizi hledá svět ekologičtější řešení v téměř každém odvětví a konopný beton je především 100% biologicky odbouratelný. Konopný beton má extrémně vysoký tepelně izolační faktor a mnoho dalších výhod, které podrobně popisujeme dále v tomto článku.

 

Historie konopných staveb 

Stavba budov z konopí se může zdát jako nedávný objev, ale archeologický výzkum ukázal, že konopí se jako stavební materiál používalo již ve starověku. Galové ho používali na stavbu mostů a obydlí. Dnešní obliba konopných staveb v Japonsku sahá mnoho let do minulosti.

 

Není divu, protože konopí bylo v Japonsku známé už před Kristem. Ve vesnici Nagano se dodnes nachází historický konopný dům postavený v roce 1698. 

 

Dnes používané konopné stavby vznikly v polovině 80. let 20. století ve Francii, v zemi, kde se dnes konopí pěstuje nejrozsáhleji v celé Evropské unii. Champagne je proslulá svými dřevěnými stavbami vyplněnými směsí suti, slámy a vápna. Dům La Maison de la Turque ve městě Nogent sur Seine je první budovou v této francouzské provincii, v níž byly k vyplnění mezer v dřevěné konstrukci použity konopné pazdeří. Autorem nápadu je Charles Rasetti, dokončen byl v roce 1986.

 

Co je konopný beton?

Konopný beton (hempcrete, ze slov "hemp", což znamená konopí, a "concrete", což znamená beton) je biokompozit, který je směsí konopných pazdeří, tj. rozemletého dřevěného jádra rostliny, a vápna. Tyto dvě složky se mísí s vodou buď mechanicky, nebo ručně na místě. Používají se k tvarování betonových bloků nebo jako výplň bednění dřevěných stěn.

 

Kousky by měly být dlouhé asi 15-20 mm, ale poměr směsi se může lišit v závislosti na účelu hotové stavby. Toho se dosáhne změnou poměru směsných složek. Pouze v případě podlahových desek se například přidává písek, aby se zvýšila pevnost konopného betonu v místě tlaku. Stavební materiál se nazývá beton, protože je kombinací pojiva a plniva, ale také kvůli postupnému tvrdnutí materiálu.

 

Vlivem karbonatace je vápno rok od roku tvrdší a tvrdší, až se nakonec stane vápencovou horninou. 

 

 

Jaké jsou vlastnosti konopného betonu?

Hlavním prvkem charakterizujícím konopný beton je jeho vysoká paropropustnost a hygroskopičnost. Sama o sobě nemusí být prospěšná, protože v případě vnější izolace budovy se může na stěnách hromadit vlhkost, v důsledku čehož se mohou objevit houby a plísně.

 

Díky mimořádně vysoké tepelné izolaci konopné konstrukce a její zásaditosti spojené s použitím vápníku ve směsích však konopný dům dýchá, odvádí vlhkost a zároveň nevydává teplo. Kromě toho konopný dům odstraňuje z místnosti škodlivé látky, jako je například formaldehyd, který je obsažen v některém nábytku.

 

Kombinace těchto vlastností činí z konopné budovy mimořádně příznivé prostředí pro život člověka. Další vlastností konopného betonu je, že není určen pro použití jako nosný prvek. Jeho pevnost je příliš nízká, ale jako výplň stěn dřevěných konstrukcí funguje senzačně. Konopný beton se navíc po demolici 100% rozkládá. 

 

Výhody stavby z konopného betonu 

Zdravotní přínosy konopného betonu uvedené v předchozím odstavci jsou jen začátkem dlouhého seznamu výhod konopných staveb. Jedná se o jediný stavební materiál na trhu, který má negativní uhlíkovou stopu. Je to přímý důsledek toho, že během růstu rostliny zachycují velké množství oxidu uhličitého z atmosféry.

 

Vedlejším účinkem produkce vápna je samozřejmě uvolňování určitého množství CO2, které však nepřevyšuje množství absorbované rostlinami během vegetačního období. Kromě toho bude hotová stavba z konopného betonu absorbovat CO2 z atmosféry prostřednictvím karbonatace po celá desetiletí. Kromě výše zmíněné neobvykle vysoké tepelné izolace to prospívá podmínkám uvnitř budovy (teplo v zimě a chlad v létě), ale také se to projevuje v úsporách díky nižším nákladům na energii.

 

Součinitel tepelné vodivosti λ konopného betonu se pohybuje v rozmezí 0,07-0,09 W/(m∙K). Postavením stěny z tohoto materiálu o tloušťce 35-40 cm tedy splníme tepelné požadavky platné od 1. ledna 2017 (U ≤ 0,23 W/m²K), aniž bychom museli použít dodatečnou izolaci budovy. Kromě energetické účinnosti má konopný beton i vysoké akustické izolační parametry.

 

Na Ukrajině, která je v současné době lídrem ve stavbě budov z konopí, je populární stavět z tohoto materiálu hudební studia. Další výhodou je, že konopný beton je prakticky nehořlavý a pružný, takže je vhodný pro stavbu budov v oblastech ohrožených zemětřesením. Díky vysoké alkalitě materiálu je také mimořádně odolný vůči tvorbě plísní a hub, které jsou rozhodně postrachem každého stavebnictví.

 

Nevýhody konopného betonu 

Hlavní nevýhodou konopného betonu je jistě jeho pevnost v tlaku, která je výrazně nižší než u tradičního betonu. Konopný betonový kompozit není určen k vytvoření nosné konstrukce - jednoduše neunese hmotnost střechy.

 

Výzkumy konopného betonu ukazují, že jeho pevnost v tlaku je až 1 MPa (zatímco pevnost cihly je nejméně 3,5 MPa). V současné době probíhá výzkum, jehož cílem je zvýšit pevnost tohoto stavebního prvku přidáním dalších složek do směsi. Po doplnění portlandským cementem dosahuje pevnost v tlaku po přibližně měsíci 32,5 MPa, což dává naději na rozšíření možností výstavby z konopného betonu v budoucnu. 

 

Nízká dostupnost konopného betonu

Dalším negativním aspektem stavby domu z konopného betonu je jistě nízká dostupnost materiálu. Konopný beton stále není příliš oblíbeným stavebním materiálem, zejména v Česku, což má vliv na jeho omezené zdroje.

 

Je však třeba zmínit, že situace se v posledním desetiletí výrazně změnila a bylo postaveno již několik desítek obytných domů s dřevěnou konstrukcí vyplněnou konopným betonem. S dostupností materiálu přímo souvisí i jeho cena. Je stále nižší než u konvenčního, ale vzhledem k malým nákladům na pěstování průmyslového konopí a ceně vápna by měl být konopný beton mnohem levnější.

 

Především kvůli přísným zákonům týkajícím se pěstování technického konopí v Česku je tato rostlina stále špatně dostupná, k čemuž přispívá i skutečnost, že DPH na konopný beton byla zvýšena. Nadějí je rostoucí zájem o konopné stavby. Jak víme ze zkušenosti, rostoucí poptávka jistě vyvolá více společností ochotných investovat do tohoto rostoucího odvětví.

 

Otázkou je, jak rychle vláda zareaguje na změny na trhu a kdy nastane čas na zjednodušení úředních postupů pro získání povolení k pěstování průmyslového konopí. Nezbývá než věřit, že jakmile budou zaznamenány další příjmy do státní pokladny, dojde k příslušným změnám zákona.

 

Mimochodem, věděli jste, že z konopí se také šije oblečení, produkuje palivo či vytváří kosmetika?

 

 

Autor: Tomáš Konieczny

 

Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.