Hansenova nemoc neboli lepra - jak souvisí tato nemoc s pásovci?

Lidé mají tendenci považovat lepru za tropickou nemoc, protože většina případů se dnes vyskytuje v méně rozvinutých zemích, které se nacházejí převážně v tropech. Nebylo tomu tak vždy. 

 

Co je lepra?

Lepra je infekční onemocnění, které způsobuje těžké, znetvořující kožní rány a poškození nervů na rukou, nohou a v oblastech kůže kolem těla. Malomocenství se vyskytuje již od starověku. Její propuknutí postihlo lidi na všech kontinentech.

 

Malomocenství však není tak nakažlivé. Můžete se jí nakazit pouze tehdy, pokud přijdete do blízkého a opakovaného kontaktu s kapénkami z nosu a úst někoho, kdo má neléčenou lepru. Děti se leprou nakazí častěji než dospělí. Podle Světové zdravotnické organizace je dnes na celém světě nakaženo leprou asi 208 000 lidí, většina z nich v Africe a Asii.

 

Historie malomocenství 

Téměř ve všech kulturách v historii vzbuzovala lepra hrůzu a odpor z vyhlídky na nevyléčitelnou nemoc a celoživotní postupné znetvoření. Kdysi byli "malomocní", jak byli lidé s touto nemocí dlouho nazýváni, ostrakizováni jako nečistí a byli shromažďováni v izolovaných "koloniích malomocných", aby nebyli vidět, aby se kontrolovala jejich nakažlivost a aby jim byla nabídnuta i ta nejmenší dostupná léčba. Dodnes lze navštívit několik už nefunkčních leprosárií. 

 

Ve skutečnosti bacil lepry není vysoce nakažlivý, ve většině případů přechází z jednoho člověka na druhého pouze po delším a těsném kontaktu (jako například mezi členy rodiny). Navíc díky moderní léčbě řadou účinných léků je dnes nemoc zcela vyléčitelná, a výraz malomocný, označující někoho, kdo touto nemocí trpěl a vždy trpět bude, tak již nemá význam.

 

 

Rozšíření lepry

Od počátku 90. let 20. století se výskyt lepry snížil o 90 procent. Nemoc zmizela z většiny zemí mírného pásu, ale stále se vyskytuje v Brazílii a v některých oblastech Afriky a jižní Asie. Dramatický pokles výskytu lepry byl přičítán rezoluci, kterou v roce 1991 přijalo Světové zdravotnické shromáždění (řídící orgán Světové zdravotnické organizace [WHO]) a jejímž cílem bylo do roku 2000 tuto nemoc vymýtit. 

 

Eliminace nemoci byla definována jako snížení prevalence na méně než 1 případ na 10 000 osob. Přestože většina zemí, které byly cílem eliminace lepry, tohoto cíle dosáhla do začátku 21. století, nemoc přetrvává; v roce 2020 bylo celosvětově hlášeno více než 127 500 nových případů. V roce 2021 WHO zveřejnila aktualizovanou strategii, jejímž cílem byla eliminace lepry do roku 2030, konkrétně se zaměřila na 70 procentní snížení počtu nově zjištěných případů ročně.

 

V roce 2017 hlásilo nejméně 1 000 nových případů lepry 14 zemí, včetně Brazílie, Indie, Indonésie, Bangladéše, Demokratické republiky Kongo, Madagaskaru, Myanmaru, Filipín, Mosambiku, Etiopie, Nepálu, Nigérie, Srí Lanky a Tanzanie. 

 

Formy lepry

Lepra je definována počtem a typem kožních vředů. Konkrétní příznaky a léčba závisí na typu lepry. Jedná se o tyto typy:

 

Tuberkulózní forma lepry 

Mírná, méně závažná forma lepry. Lidé s tímto typem mají pouze jednu nebo několik málo plochých, bledě zbarvených skvrn na kůži (paucibacilární lepra). Postižená oblast kůže může být necitlivá kvůli poškození nervů pod ní. Tuberkulózní malomocenství je méně nakažlivé než ostatní formy.

 

Lepromatózní forma lepry 

Závažnější forma onemocnění. Přináší rozsáhlé kožní boule a vyrážky (multibacilární lepra), necitlivost a svalovou slabost. Postižen může být také nos, ledviny a mužské pohlavní orgány. Je nakažlivější než tuberkulózní lepra.

 

Hraniční forma lepry 

Lidé s tímto typem lepry mají příznaky jak tuberkulózní, tak lepromatózní formy.

 

 

Co způsobuje lepru?

Lepra je způsobena pomalu rostoucím typem bakterie zvané Mycobacterium leprae (M. leprae). Lepra je také známá jako Hansenova nemoc, podle vědce, který M. leprae v roce 1873 objevil.

 

Není přesně jasné, jak se lepra přenáší. Když osoba s leprou kašle nebo kýchá, může šířit kapénky obsahující bakterie M. leprae, které vdechne jiná osoba. K přenosu lepry je nutný těsný fyzický kontakt s nakaženou osobou. Nepřenáší se náhodným kontaktem s nakaženou osobou, jako je podání ruky, objetí nebo sezení vedle ní v autobuse či u stolu při jídle. Těhotné matky s leprou ji nemohou přenést na své nenarozené děti. Nepřenáší se ani pohlavním stykem.

 

Příznaky lepry

Lepra postihuje především kůži a nervy mimo mozek a míchu, tzv. periferní nervy. Může také zasáhnout oči a tenkou tkáň vystýlající vnitřní stranu nosu.

 

Hlavním příznakem lepry jsou znetvořující kožní vředy, boule nebo hrboly, které nezmizí ani po několika týdnech nebo měsících. Kožní vředy jsou bledě zbarvené. Poškození nervů může vést k ztrátě citu v rukou a nohou a svalovou slabost.

 

Příznaky se obvykle objeví až po 3 až 5 letech od kontaktu s bakterií způsobující lepru. U některých lidí se příznaky objeví až po 20 letech. Doba mezi kontaktem s bakterií a objevením se příznaků se nazývá inkubační doba. Dlouhá inkubační doba lepry způsobuje, že je pro lékaře velmi obtížné určit, kdy a kde se člověk s leprou nakazil.

 

 

Diagnostika lepry

Pokud máte kožní vřed, který by mohl být leprou, lékař vám odebere malý vzorek a pošle ho do laboratoře k vyšetření. Tomu se říká kožní biopsie. Lékař může také provést test kožního stěru. Pokud máte paucibacilární lepru, nebudou ve výsledcích testu žádné bakterie. Pokud máte multibacilární lepru, budou tam.

 

Aby se zjistilo, jaký typ lepry je člověk nakažen může se provést ještě leprominový kožní test. Při tomto testu lékař vstříkne malé množství neaktivních bakterií způsobujících lepru těsně pod kůži předloktí. Místo, kam byla injekce aplikována, zkontroluje o 3 dny později a poté znovu o 28 dní později, aby zjistil, zda se neobjevila reakce. Pokud se reakce objeví, může to být tuberkulózní nebo hraniční tuberkulózní lepru.

 

Léčba lepry

Lepra se dá vyléčit. V posledních dvou desetiletích bylo vyléčeno 16 milionů lidí s leprou. Světová zdravotnická organizace poskytuje všem lidem s leprou bezplatnou léčbu. Léčba závisí na typu malomocenství. K léčbě infekce se používají antibiotika.

 

Lékaři doporučují dlouhodobou léčbu, obvykle po dobu 6 měsíců až jednoho roku. Pokud máte těžkou lepru, může být nutné užívat antibiotika déle. Antibiotiky nelze léčit poškození nervů, které malomocenství provází.

 

Rizikové faktory lepra

M. leprae je pomalu rostoucí bakterie způsobující lepru. Pokud je imunitní reakce člověka na bakterii slabá - nebo se vůbec neprojeví - může se M. leprae šířit kůží, periferními nervy a někdy i do hlubších tkání. Naštěstí je více než 95 % lidí na celém světě vůči M. leprae přirozeně imunních, takže malomocenství je vzácné onemocnění. 

 

Mezi osoby, které jsou více ohroženy nákazou leprou, patří například lidé žijící ve vysoce rizikových oblastech. V roce 2018 bylo 71 % případů lepry v jihovýchodní Asii. Severní a Jižní Amerika a Afrika představovaly 15, respektive 10 procent nových případů. Mezitím mezi země s největším počtem nových případů patřily Indie, Indonésie a Brazílie. 

 

Děti jsou náchylnější k rozvoji lepry než dospělí. Také jedinci s oslabeným imunitním systémem, lidé s chronickými onemocněními, jako je cukrovka, HIV nebo srdeční choroby, mohou mít větší pravděpodobnost, že se u nich malomocenství při kontaktu s osobou nakaženou rozvine.

 

Kontakt s pásovcem může znít zvláštně, ale zvýšenému riziku jsou vystaveni jedinci, kteří buď manipulovali se zvířetem, nebo prostě trávili čas venku v oblasti, kde pásovci žijí. Pásovci přenášející tuto bakterii byli nalezeni především na jihu Spojených států, včetně Arkansasu, Alabamy, Louisiany, Mississippi, Texasu a Floridy. Vědci odhadují, že bakterii zde přenáší více než 100 000 pásovců.

 

pásovec

 

Komplikace lepry

Bez léčby může lepra trvale poškodit kůži, nervy, ruce, nohy a oči. Komplikace lepry mohou zahrnovat slepotu nebo zelený zákal, iritidu, vypadávání vlasů, neplodnost, znetvoření obličeje, erektilní dysfunkci a neplodnost u mužů. Dále také selhání ledvin, svalovou slabost, trvalé poškození vnitřní strany nosu, které může vést ke krvácení z nosu a chronickému ucpání. 

 

V neposlední řadě mohou nastat trvalé poškození nervů mimo mozek a míchu, včetně nervů rukou, nohou a chodidlech. Poškození nervů může vést k nebezpečné ztrátě citu. Pokud máte poškození nervů související s leprou, nemusíte cítit bolest při pořezání, popálení nebo jiném poranění rukou, nohou nebo chodidel.

 

Až polovina nemocných leprou má reakce na léčbu více léky; tyto reakce mohou zahrnovat bolest a otok kůže a nervů, horečku, bolesti svalů a bolest a zarudnutí očí. Tyto typy reakcí však neznamenají, že se nemoc zhoršuje nebo že léky nezabírají. Naopak jsou známkou toho, že léčba více léky je úspěšná. Tyto příznaky jsou reakcí organismu na nyní již mrtvou M. leprae, která přetrvává v těle (může trvat roky, než se tělo zcela zbaví všech mrtvých bakterií).

 

U některých lidí se tyto reakce objeví ještě před zahájením léčby více léky. V těchto případech tělo reaguje na bakterie, které jeho vlastní imunitní systém usmrtil. Reakce se mohou objevovat průběžně po určitou dobu a reakce se mohou lišit v závislosti na typu lepry. 

 

Délka trvání lepry

Po zahájení léčby obvykle trvá jeden až dva roky, než se člověk nemoci zcela zbaví. Poškození nervů nebo tělesné znetvoření, k nimž dojde v důsledku lepry, však již nelze zvrátit.

 

Prevence lepry

Dosud není zcela známo, jak se lepra přenáší, ale všeobecně se předpokládá, že se šíří dýchacími cestami. To znamená, že lidé se mohou malomocenstvím nakazit vdechnutím kapének vylučovaných kašlem nebo kýcháním nakažené osoby. I v tomto případě se zhruba polovina nemocných leprou pravděpodobně nenakazila nechtěným kýchnutím nebo zakašláním, ale blízkým a dlouhodobým kontaktem s nakaženou osobou. Byl zaznamenán přenos nemoci z matky na dítě během těhotenství. 

 

Malomocenstvím je možné se nakazit také kontaktem s nakaženým pásovcem. Některá z těchto zvířat, která se vyskytují na jihu Spojených států, jsou přirozeně infikována bakteriemi způsobujícími lepru. Riziko nákazy leprou od nakaženého pásovce je sice velmi nízké, přesto je vhodné se jakémukoli kontaktu s těmito zvířaty vyhnout. Lepra se nešíří pohlavním stykem ani náhodným kontaktem. 

 

Malomocenství - ztráta končetin je mýtus

Malomocenství nezpůsobuje hnilobu masa ani odpadávání prstů na rukou a nohou. V minulosti musely být někdy amputovány končetiny, které byly poškozeny, protože člověk v nich necítil bolest. Nyní, když lze nemoc včas odhalit, je nutnost amputace vzácná.

 

Závěr

Lepra neboli Hansenova nemoc je chronické onemocnění kůže, periferních nervů a sliznic nosu, krku a očí způsobené bakterií Mycobacterium leprae. U tuberkulózní lepry se buňky imunitního systému shlukují do infikovaných oblastí kůže a vytvářejí tvrdé uzlíky neboli tuberkulózy, které se šíří podél nervových vláken. Tento typ reakce běžně vede ke vzniku drápovité ruky, hrubé deformaci nohy a ochrnutí svalů obličeje, oka a krku. 

 

U lepromatózního typu se bacily volně množí v hlubokých vrstvách kůže a široce se šíří lymfatickými kanály a podél nervových vláken, což způsobuje ztluštění a zvlnění kůže, vznik měkkých uzlíků na uších, nose a tvářích a někdy ničí nosní přepážku a patro. 

 

Malomocenství má dlouhou historii. Až do 20. století byli nakažení lidé ostrakizováni ze společnosti nebo v lepším případě segregováni a ošetřováni v izolovaných koloniích malomocných. Dnes je tato nemoc zcela vyléčitelná pomocí léčby více léky, i když poškození tkání způsobené před léčbou léky nelze zvrátit.

 

 

Autor: Tereza Hoffmannová 

 

Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.

 

Zdroje:

https://www.webmd.com/skin-problems-and-treatments/leprosy-symptoms-treatments-history

https://www.britannica.com/science/leprosy#ref248481

https://www.everydayhealth.com/leprosy/