Syndrom dráždivého tračníku - příčiny, příznaky, léčba

5 nejdůležitějších bodů článku

• Co je to syndrom dráždivého tračníku
• Jak vzniká syndrom dráždivého tračníku
• Jak ho poznat
• Jak se léčí syndrom dráždivého tračníku
• Dieta pro syndrom dráždivého tračníku 

Syndrom dráždivého tračníku (Irritable Bowel Syndrome - IBS) je chronické funkční onemocnění gastrointestinálního traktu. Spočívá v opakujících se poruchách střev a jejich nadměrné činnosti, nesouvisejících s organickými či biochemickými změnami v organismu. 

 

Koho postihuje syndrom dráždivého tračníku?

Odhaduje se, že syndrom dráždivého tračníku (IBS) je jednou z nejčastějších funkčních poruch střev. Podle posledních údajů toto onemocnění postihuje 1 z 11 až 1 z 26 lidí v závislosti na diagnostických kritériích.

 

Syndromem dráždivého tračníku trpí asi 3,8 procenta lidí. lidí na celém světě, s přihlédnutím k aktuálně používaným diagnostickým kritériím, se prevalence u dětí odhaduje na 8,8 procenta. Prevalence se mezi kontinenty a zeměmi liší a pohybuje se od 1 % do 25 %.

 

Většina případů je diagnostikována u lidí mladších 50 let. Syndrom dráždivého tračníku je diagnostikován u žen dvakrát častěji než u mužů, což však nemusí nutně vyplývat z jejich větší nemocnosti, ale spíše z častějšího vyhledání lékařské pomoci.

 

Obecně se má za to, že navzdory obtížným symptomům zůstává mnoho případů nediagnostikováno, protože pacienti často nevyhledají lékařskou pomoc.

 

Příznaky syndromu dráždivého tračníku

Příznaky syndromu dráždivého tračníku zahrnují:

• silné, křečovité bolesti břicha – příznak nezbytný pro diagnózu syndromu dráždivého tračníku (nejčastěji v levém podbřišku),
• změna frekvence stolice,
• změna konzistence stolice (vzhled)
• může se objevit plynatost.

Podle typu dominantních příznaků se rozlišují čtyři formy syndromu dráždivého tračníku:

• syndrom dráždivého tračníku s převládajícím průjmem,
• syndrom dráždivého tračníku s převládající zácpou,
• syndrom dráždivého tračníku s proměnlivým vyprazdňováním – kdy je frekvence průjmu a zácpy podobná,
• neklasifikovaná forma syndromu dráždivého tračníku – nelze zařadit do žádného z výše uvedených tří typů.

V průběhu syndromu dráždivého tračníku se bolest a průjem objevují zejména v průběhu dne, nikoliv v noci.

 

Mohou se také objevit další příznaky, i když nejsou zcela relevantní a směrodatné pro diagnózu IBS:

• zvracení,
• nadýmání,
• časný pocit plnosti po jídle
• pálení v horní části břicha,
• pocit zbývajícího jídla v žaludku,
• přítomnost hlenu ve stolici,
• bolesti hlavy a zad,
• pocit únavy a úzkosti, duševní nepohoda,
• spavost,
• noční pomočování, polakisurie, nutkání na močení,
• u žen také poruchy menstruace, bolesti při pohlavním styku.

 

 

Syndrom dráždivého tračníku s převažujícím průjmem

IBS s převládajícím průjmem je charakterizováno převážně řídkou nebo vodnatou stolicí. Může se objevit náhlé silné nutkání na stolici.

 

Syndrom dráždivého tračníku s převahou zácpy

U IBS s převládající zácpou převládá tvrdá nebo hrudkovitá stolice. Může být obtížné se vyprazdňovat a je spojeno s pocitem neúplné defekace.

 

Příčiny syndromu dráždivého tračníku

Předpokládá se, že příčinou syndromu dráždivého tračníku je porucha regulace osy mozek-střevo. Osa mozek-střevo je obousměrný přenos informací mezi centrálním nervovým systémem a střevem, týkající se kupř. funkce imunitního nebo nervového systému.

 

Příčiny syndromu dráždivého tračníku však nejsou dostatečně objasněny a nebyl zjištěn rozhodující faktor spouštějící příznaky. Je však známo, že příčinou nejsou organické změny. Existuje skupina faktorů, které mohou být alespoň částečně zodpovědné za chorobný stav.

 

 

Příčiny IBS

Mezi hlavní příčiny IBS patří:

• genetická predispozice - riziko onemocnění je vyšší, pokud se onemocnění vyskytuje u členů rodiny;
  
  
• kvantitativní a kvalitativní poruchy střevní mikrobioty (dysbióza) – lidé s IBS mají vyšší riziko přerůstání bakterií tenkého střeva (SIBO), tedy souboru klinických příznaků spojených s přítomností zvýšeného počtu bakterií v tenkém střevě; nejčastějším příznakem SIBO je nadýmání;
  
  
• aktivace imunitního systému střevní sliznice a změny střevní propustnosti, vyplývající mj. z z dysbiózy, dietních faktorů, stresu;
  
  
• anamnéza gastrointestinálních infekcí, způsobených bakteriemi, prvoky, parazity a viry, vedoucí k poruchám viscerálního čití - tzv. Postinfekční syndrom dráždivého tračníku (PI-IBS) se může vyskytnout až u 8–31 % populace. 
  
  
• pacienti po akutní infekční epizodě gastroenteritidy;
  
  
• chronický nebo přechodný zánět - pozánětlivý syndrom dráždivého tračníku;
  
  
• viscerální přecitlivělost a poruchy gastrointestinální motility - narušená reaktivita tlustého střeva na různé podněty, např. stres nebo jídlo, viscerální přecitlivělost může být důsledkem poruch ve fázi tvorby, přenosu a analýzy smyslových podnětů a reakcí na tyto podněty;
  
  
• psychologické faktory, jejichž role je stále patrnější – spouštěčem může být silný chronický stres, traumatické zážitky a psychické poruchy, jako jsou deprese nebo úzkostně-depresivní poruchy;
  
  
• dietní faktory - zejména snadno fermentovatelné sacharidy s krátkým řetězcem (fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly, FODMAP) - mohou zhoršit příznaky syndromu dráždivého tračníku.

 

Odhaduje se, že až 1/3 lidí se syndromem dráždivého tračníku s dominantním průjmem může mít malabsorpci žlučových kyselin.

 

Mnoho různých onemocnění v těle vzniká dlouhodobým nedostatkem základních minerálů a vitamínů. Jedním z nejčastěji nedostatkových minerálů v české (a obecně evropské) populaci je hořčík, který stojí za více než 300 biochemickými procesy v lidském těle a ovlivňuje prakticky vše, co v našem organismu probíhá. Jeho suplementace je naprostý základ při jakýchkoliv zdravotní potížích.

 

TIP: Doporučujeme ráno dvě tablety Magnesia - PRO ENERGII (obohacené mimo jiné o extrakt yerba maté a zeleného čaje) a dvě tabelty Magnesia - PRO SPÁNEK večer (obohacené mimo jiné o kozlík lékařský, chmel otáčivý, tryptofan).

 

 

Jak poznat syndrom dráždivého tračníku?

Diagnózu syndromu dráždivého tračníku stanoví lékař na základě:

• hloubkový rozhovor,
• hodnocení symptomů – syndrom dráždivého tračníku je diagnostikován na základě symptomů, v současné době neexistují žádné diagnostické testy pro potvrzení diagnózy,
• diagnostika zaměřená na vyloučení jiných onemocnění s podobným klinickým obrazem.

Zvláštní pozornost by měl lékař věnovat odchylkám při fyzikálním vyšetření a informacím o rodinné anamnéze rakoviny a zánětlivých onemocnění tlustého střeva – tzv. poplachové příznaky.

 

Rizikové faktory a varovné signály, které mohou naznačovat jinou příčinu příznaků:

• věk nad 50 let,
• přítomnost krve ve stolici,
• přítomnost zánětlivých onemocnění střev, kolorektálního karcinomu, celiakie v rodině,
• neúmyslné hubnutí,
• pobyt v oblastech s endemickým výskytem infekčních nebo parazitárních onemocnění,
• krátké trvání příznaků,
• anémie,
• ascites,
• zvýšený počet bílých krvinek,
• subfebrilie a horečka.

Podle kritérií Řím IV  (diagnostické kritérium tohoto onemocnění) z roku 2016 je syndrom dráždivého tračníku diagnostikován, když opakující se bolesti břicha trvají alespoň jeden den v týdnu v posledních 3 měsících a jsou doprovázeny alespoň dvěma z následujících stavů:

• bolest je závislá na pohybu střev,
• bolest je spojená se změnou frekvence stolice,
• došlo ke změně konzistence stolice.

 

Nemoci podobné syndromu dráždivého tračníku

Existují onemocnění, u kterých jsou příznaky podobné jako u syndromu dráždivého tračníku a mohou tak být vzájemně zaměňovány.

 

Onemocnění podobná IBS ve formě s převahou průjmu:

• infekční průjem,
• zánětlivá onemocnění střev (včetně Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy),
• alergie a potravinové intolerance,
• celiakie,
• rakoviny střev,
• hypertyreóza,
• Whippleova nemoc,
• amyloidóza,
• imunitní nedostatky.

Onemocnění podobná IBS ve formě s převahou zácpy:

• rakoviny (včetně rakoviny slinivky břišní),
• cholelitiáza,
• peptický vřed,
• apendicitida,
• porfyrie,
• onemocnění urogenitálního systému,
• střevní endometrióza,
• kýla,
• syfilis.

 

 

Testy používané v diferenciální diagnostice

Aby se syndrom dráždivého tračníku mohlo rozpoznat od jiných (np. výše zmíněných) onemocnění, používají se následující testy:

• základní krevní laboratorní testy: morfologie, ESR, C-reaktivní protein (CRP) a další biochemické parametry,
• test stolice na přítomnost kalprotektinu,
• sérologický test na celiakii (protilátky proti tkáňové transglutamináze IgA a celkové IgA) - zejména ve formě s převažujícím průjmem nebo smíšené formě (pozitivní výsledek sérologického testu u dospělých je potvrzen gastroskopií před diagnostikou celiakie),
• vodíkové dechové testy na SIBO - zejména v případě IBS s převládajícím průjmem a plynatostí,
• endoskopie (kolonoskopie) v odůvodněných případech, např. u osob starších 45 let nebo s rodinnou anamnézou kolorektálního karcinomu,

Někdy jsou také nutné další testy, jako například:

• parazitologické vyšetření a kultivace stolice, např. v případě IBS s převládajícím průjmem,
• v odůvodněných případech test na tyreotropin (TSH).
• ultrazvuk břicha,
• gynekologické vyšetření u žen,
• gastroskopie (např. se zvýšenými hladinami tkáňové transglutaminázy IgA),
• průchod tenkým střevem.

Rutinní testování na potravinové alergie nebo intolerance se nedoporučuje u lidí s podezřením na syndrom dráždivého tračníku, s výjimkou lidí se symptomy naznačujícími potravinovou alergii (ACG Clinical Guideline 2020).

 

Léčba syndromu dráždivého tračníku

Základem léčby syndromu dráždivého tračníku je navázání dobrého vztahu mezi lékařem a pacientem. Podpůrnou roli hrají léky. Léčba syndromu dráždivého tračníku spočívá především ve zmírnění jeho příznaků, protože najít spouštěč a léčit tak příčinu je často obtížné.

 

Léčba zahrnuje jak užívání farmakologických látek, tak změnu stravy a životního stylu, která je nezbytná pro dosažení uspokojivých terapeutických účinků.

 

Léky používané při syndromu dráždivého tračníku

Léky se obvykle používají v závislosti na dominantním příznaku:

• bolest a/nebo nadýmání: rifaximin alfa, spazmolytika, antidepresiva, tricyklická antidepresiva (TCA) nebo selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI),
• průjem: rifaxamin alfa, loperam
• zácpa: polyethylenglykolové přípravky (makrogoly),

Mezi spazmolytika, která lze použít k léčbě IBS, patří hyoscin, drotaverin. Ke zvýšení prahu viscerálního čití a zmírnění příznaků syndromu dráždivého tračníku se používají antidepresiva: tricyklická antidepresiva (TCA) nebo selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).

 

Studie a lékařské zprávy však ukazují, že pravidelné užívání kanabinoidů v podobě CBD olejů či CBD kapslí, má v mnoha případech významně lepší výsledky než standardní psychofarmaka, a především bez jakýchkoliv vedlejších účinků, které doprovázejí běžně předepisované léky.

 

CBD produkty Herbalus

 

Fyzická aktivita u syndromu dráždivého tračníku

Mírná, pravidelná fyzická aktivita zlepšuje stav mnoha pacientů tím, že stimuluje střevní peristaltiku (což je výhodné pro lidi trpící zácpou) a má pozitivní vliv na psychický stav (např. jóga, lehké aerobní cvičení).

 

Psychologická konzultace

Mnoho pacientů může také využít psychologické konzultace (včetně psychoterapie) a použití metod k lepšímu zvládání stresu. Odbourání stresu a zlepšení celkové psychické kondice je jednou ze základních věcí, na které je potřeba pracovat, při snaze o napravení osy mozek-střevo.

 

Stejně jako náhrada léků, i zde významně pacientům trpícím IBS prospívá pravidelné užívání kanabinoidů, jelikož jedním z nejvýznamnějších přínosů CBD je právě významné zlepšení psychiky, odbourání stresu, depresí a úzkostí.

 

Probiotika u syndromu dráždivého tračníku

Navrhuje se, aby se při zmírňování příznaků obecně nebo nadýmání a průjmu používaly přípravky obsahující specifické probiotické kmeny nebo směsi kmenů s prokázanou účinností v klinických studiích zahrnujících osoby se syndromem dráždivého tračníku. 

 

Existují určitá probiotika, která mají pravděpodobně příznivý účinek při zmírňování příznaků syndromu dráždivého tračníku, včetně: Bifidobacterium bifidum MIMBb75, Bufudobacterium infantis 35624, Bifidobacterium lactis, Lactobacillus plantarum 299v nebo některé kombinované přípravky. Indikaci, výběr a dávkování probiotického přípravku je třeba dohodnout s lékařem.

 

Nedávno publikovaná americká doporučení (ACG Clinical Guideline 2020) nedoporučují použití probiotik v léčbě celkových příznaků syndromu dráždivého tračníku u dospělých. Je zde zapotřebí dalšího výzkumu účinnosti probiotik při léčbě syndromu dráždivého tračníku, nicméně zdravý mikrobiom je obecně velice důležitý pro zdravé fungování těla.

Dieta pro syndrom dráždivého tračníku

V případě syndromu dráždivého tračníku je strava nesmírně důležitá. Dietní režim je nedílnou součástí léčby IBS.

 

Omezená dieta FODMAP

Léčba syndromu dráždivého tračníku využívá dietu s omezením snadno fermentovatelných sacharidů s krátkým řetězcem (fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly, FODMAP). Podle doporučení se doporučuje užívat jej po omezenou dobu (6 týdnů) ke zmírnění příznaků syndromu dráždivého tračníku.

 

Je však třeba si uvědomit, že dieta s omezením FODMAP se skládá ze tří fází:

• eliminace produktů s vysokým nebo středním obsahem jakýchkoli FODMAPs (tj. nadbytek fruktózy, laktózy, galaktooligosacharidů, fruktanů, manitolu, sorbitolu) – až 6 týdnů;
• opětovné zavádění jednotlivých skupin FODMAP postupně za účelem otestování individuální tolerance a zjištění, které FODMAP způsobují/zvyšují příznaky (tato fáze trvá několik týdnů, jeden přípravek se testuje obvykle 3 dny s postupným zvyšováním porce přípravku);
• individualizace stravy (adaptovaná strava, "modified-FODMAP diet", personalizace FODMAP) - spočívá ve vyloučení pouze těch produktů a FODMAP, které jsou špatně snášeny a pouze v množství, které spouští příznaky (které bylo zjištěno v průběhu druhé fáze).

 

Toto je schéma nejběžnější přísné diety s nízkým obsahem FODMAP, ale někteří lidé nebo populace (např. děti) mohou používat zjednodušenou verzi, která omezuje často konzumované potraviny s vysokým obsahem FODMAP a jsou podezřelé jako faktory zesilující příznaky syndromu dráždivého tračníku.

 

Nejedná se o jednoduchou dietu, proto by měla být prováděna pod dohledem dietologa.

 

 

Strava bohatá na rozpustnou vlákninu

U syndromu dráždivého tračníku se používá i strava bohatá na rozpustnou vlákninu (ve střevech špatně fermentovaná), zejména u zácpové formy. Obvykle se doporučuje konzumovat asi 25 g/den produktů bohatých na rozpustnou vlákninu, rozložených do několika porcí během dne (např. 2-4 polévkové lžíce pšeničných otrub). 

 

Je třeba si uvědomit, že na účinek takové úpravy jídelníčku musíte počkat alespoň 2-3 týdny. Zvyšování nerozpustné vlákniny (zejména pšeničných otrub) se nedoporučuje, protože může zhoršit některé příznaky, jako jsou bolesti břicha a nadýmání. Při zvyšování množství vlákniny ve stravě pamatujte na dostatečný příjem tekutin.

 

Příklady zdrojů rozpustné vlákniny: jitrocel, kopinatý, vejčitý, ovesné otruby, oves, lněné semínko (např. doplněk 2 polévkových lžic denně po dobu 3 měsíců u lidí se syndromem dráždivého tračníku s převažující zácpou - British Dietetic Association 2016).

 

Příklady zdrojů nerozpustné vlákniny: pšeničné otruby (mohou zhoršit příznaky), celá zrna (např. hrubé krupice), ořechy, semena.

 

Mátový olej při syndromu dráždivého tračníku

Vybrané přípravky z mátového oleje lze použít jako podporu při syndromu dráždivého tračníku. Indikaci, výběr přípravku a dávkování je třeba dohodnout s lékařem. Mátový olej může zmírnit příznaky syndromu dráždivého tračníku, mezi jeho přínosy patří: relaxace hladkého svalstva, protizánětlivý účinek a vliv na viscerální čití. Ve většině dosud provedených klinických studií byl dobře snášen.

 

Dieta ve formě zácpy a průjmu syndromu dráždivého tračníku

V minulosti existovala samostatná dietní doporučení pro zácpu a průjmové typy IBS, ale nyní, bez ohledu na formu syndromu dráždivého tračníku, existují v zásadě dvě hlavní dietní úpravy:

 

Omezená dieta FODMAP nebo dieta s vysokým obsahem rozpustné vlákniny.

 

Kontroluje se, zda daná dieta vyvolává u daného člověka úlevu od příznaků po určitou dobu (obvykle maximálně 6 týdnů). Pokud i přes dodržování diety příznaky neustoupí, hledá se jiný způsob léčby, např. užívání mátového oleje, probiotik nebo farmakoterapie.

 

Někteří také používají dietní doporučení založená na vyloučení stimulantů (např. alkohol, káva), menších jídel a identifikaci netolerovatelných produktů (např. vedení potravinového deníku a hledání možných příčin onemocnění).

 

 

Souhrn

Onemocnění je chronické a recidivující, ale vzhledem k mírnému průběhu nevede ke kachexii a nezpůsobuje výrazné komplikace. Může vést ke zvýšené absenci v práci nebo ke zhoršení kvality života.

 

Když lékař diagnostikuje syndrom dráždivého tračníku, doporučuje se řídit se jeho pokyny se zvláštním důrazem na zavedení vhodné diety (v případě potřeby konzultace s dietologem). 

 

Významnou pomocí při tomto onemocnění je pravidelné užívání přípravku s obsahem CBD, které pomáhají jak po fyziologické stránce tak po psychické.

 

Psychická stránka je dalším velmi důležitým aspektem. Péči o svůj psychický stav v případě potřeby můžete konzultovat s psychologem či psychiatrem.

 

 

Autor: Tomáš Konieczny

 

Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.

 

Použité zdroje:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32702295/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33049223/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK534810/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31820883/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4051916/