Kancerogeneze - jak a proč vzniká rakovina

5 nejdůležitějších bodů článku

• Co je to zhoubný nádor
• Fáze rakoviny
• Jak vznikají rakovinotvorné buňky
• Rakovina a viry
• CBD a rakovina

Každý zhoubný nádor a rakovina, která je typem zhoubného novotvaru, se vyznačuje abnormálním růstem, který se liší od zdravé tkáně, a možností metastazování do jiných míst, která dále rostou sama o sobě jako nová nádorová ložiska.

 

Zhoubný nádor (neoplasma malignum) - tkáň vytvořená z buněk nízké diferenciace (méně diferencovaných než tkáň, z níž se vyvíjí), která vzniká nezadržitelným růstem, infiltruje lymfatické cévy a krevní řečiště. Nádorové buňky infiltrující cévy jsou přenášeny do lymfatických uzlin nebo jiných orgánů, čímž vznikají nádorové metastázy.

 

Nádory vznikající v epiteliální tkáni se nazývají karcinomy, zatímco nádory vznikající v mezenchymální tkáni se nazývají sarkomy.

 

Zdravé buňky se dělí a vyvíjejí způsobem, který je naprogramován v jejich genetickém materiálu. Když množící se buňky dosáhnou naprogramované velikosti a dotknou se jiných buněk, je to pro ně signál, že se nemohou dále množit, a proces dělení buněk je zastaven.

 

V případě nádorových buněk je situace zcela odlišná; proces množení nádorových buněk nepodléhá přirozeným mechanismům kontroly dělení. Nádor roste bez ohledu na okolní tkáně.

 

Když se rakovinné buňky dostanou do stěny krevních nebo lymfatických cév, pokračují v dělení a pronikají do cév. Odtržené nádorové buňky putují po lymfatických cévách a usazují se v lymfatických uzlinách, kde vytvářejí metastázy.

 

Nádorové buňky, které pronikly do cév, se spolu s krví dostávají do různých orgánů, kde se uhnízdí a vytvoří vzdálené metastázy.

 

Pokud se rakovinný nádor vyvine v trávicím traktu, mohou se rakovinné buňky dostat do portální žíly, která ústí do jater, a tam se rozvinout jako metastázy v tomto orgánu.

 

Pokud se nádorové buňky vyloučí z povrchu nádoru do peritoneální dutiny, mohou se přímo implantovat do peritonea pokrývajícího břišní orgány nebo do peritonea pokrývajícího schránky zevnitř a způsobit peritoneální metastázy.

 

 

Jak vznikají rakovinné buňky ve zdravém organismu?

Termín "karcinogeneze" nebo "kancerogeneze" se obecně používá k popisu procesu vedoucího od přeměny zdravé buňky prostřednictvím mutace ke vzniku zhoubného nádoru. Obvykle se jedná o dlouhý proces, který trvá v průměru asi pět let, ale může trvat i deset a více let.

 

To je doba, za kterou se vytvoří rakovinný nádor o velikosti přibližně 1 cm, který lze odhalit pomocí zobrazovacích vyšetření, jako je CT, magnetická rezonance nebo ultrazvuk.

 

Při preventivních vyšetřeních, jako je mamografie, kolonoskopie, gynekologické vyšetření s biopsií děložního čípku a další, lze odhalit rakovinné nádory menší velikosti a dokonce i předrakovinné léze, které se ještě nerozvinuly v infiltrující rakovinu.

 

Neinfiltrující rakovina (vyvíjející se in situ, v místě) je rakovina, která se vyvíjí v povrchové vrstvě epitelu a neproniká přes bazální membránu, která odděluje epitel od vrstvy, kde se nacházejí krevní a lymfatické cévy.

 

Neinfiltrující rakovina nemetastazuje přes krevní a lymfatický systém. Pokud rozvíjející se nádor projde bazální membránou, může proniknout do krevních a lymfatických cév a metastázovat do lymfatických uzlin a vzdálených orgánů. Takový nádor se nazývá infiltrující rakovina.

 

Bez ohledu na to, jak dlouho trvá, než se rakovina vyvine, je její hlavní příčinou poškození normální zdravé buňky, které vede k její přeměně v buňku rakovinnou.

 

Existují 3 fáze karcinogeneze:

I. Iniciace

Poškození určitého genu v DNA zdravé buňky v těle vede ke vzniku jedné mutace. Toto poškození může být důsledkem mnoha různých faktorů, jako jsou vrozené genové mutace, vnější faktory (fyzikální a chemické) a také virová infekce. Pokud nedojde k opravě poškození nebo buňka neodumře apoptózou, je zahájen proces neoplastické transformace.

 

II. Propagace

Stupeň karcinogeneze zahrnující další vývoj genetických změn v DNA buňky, které vedou k přeměně zmutované buňky v rakovinnou buňku se schopností nekontrolovaného dělení (množení). Tato fáze může trvat až několik let.

 

III. Postup

Konečná fáze karcinogeneze, v níž proces proliferace nádorových buněk a jejich diferenciace vede ke vzniku rakovinného nádoru. Nádor získává schopnost infiltrovat tkáně a metastazovat. Tento proces může trvat několik měsíců až několik let.

 

 

Genetické mechanismy vzniku nádorů

Genové mutace v DNA zdravých buněk jsou základní příčinou vzniku nádorových buněk a následného rozvoje rakoviny. Je důležité tyto dva procesy rozlišovat, protože jejich mechanismy jsou odlišné.

 

K přeměně zdravé buňky v nádorovou dochází v důsledku poškození DNA. Tento proces se nazývá onkogeneze. K poškození DNA dochází v důsledku mutace jednotlivých genů nebo chromozomu.

 

K přeskupení genů může dojít také připojením virových genů. Takto změněný gen se nazývá onkogen, zatímco gen ve zdravé buňce, který je zodpovědný za buněčné dělení a může být přeměněn na onkogen, se nazývá protoonkogen.

 

Poškození DNA buněk v těle není neobvyklé. Dohlíží na ně imunitní systém, který rozpoznává a kontroluje poškození, k němuž v buňkách dochází.

 

Pokud imunitní systém obdrží informaci (signál), že v určité buňce došlo k genové mutaci, prostřednictvím sítě signálních proteinů zabrzdí růst buňky a zablokuje její dělení, dokud nedojde k opravě poškození, nebo pokud taková oprava není možná, aktivuje mechanismus sebedestrukce buňky zvaný apoptóza.

 

Geny, které brání poškozeným buňkám v dalším dělení, se nazývají supresorové geny. Tyto geny, které jsou zodpovědné za dohled nad normálním procesem dělení buněk, však mohou být také zmutovány a dohled nad poškozenými buňkami pak není dostatečný.

 

V takové situaci má nádorová buňka, která je výsledkem změn označovaných jako iniciace karcinogeneze, možnost přejít do pozdějších stadií vývoje, kterými jsou propagace a progrese. Mezi tyto geny, které jsou zodpovědné za tvorbu proteinů, jež v případě poškození buňky brání jejímu dělení, patří mimo jiné BRCA1, BRCA2, p53, APC, PTEN.

 

 

Název genu	Komentář	Rakovina	Možné odhalení genetickým testováním
p53	Vyskytuje se přibližně u 50 % všech druhů rakoviny, způsobuje apoptózu poškozené buňky, opravuje buňku poškozenou UV zářením. Lidé s diagnostikovanou mutací by se měli vyhýbat expozici ionizujícímu záření (rentgenovému).	Rakovina tlustého střeva Rakovina žaludku Rakovina plic Gliom mozku Sarkomy Leukémie Li-Fraumeniho syndrom Další	Ano
BRCA1	Výskyt rakoviny prsu se vyskytuje u více než 70 % nositelek této genové mutace. Odstranění prsních žláz se doporučuje provést v době, na které se lékař s pacientkou vzájemně dohodnou. Výskyt rakoviny vaječníků je vyšší než 40 %. Oboustranná excize vaječníků se doporučuje jako preventivní opatření po 35. roce věku.	Rakovina prsu Rakovina vaječníků	Ano
BRCA2	Mutace tohoto genu vede méně často k rakovině prsu a/nebo vaječníků než mutace genu BRCA1. Charakteristickým rysem mutací genu BRCA2 je výskyt dalších nádorů trávicího traktu.	Rakovina prsu Rakovina vaječníků Rakovina žaludku Rakovina tlustého střeva Rakovina slinivky břišní	Ano
RET1	Test se provádí u osob z rodin s častým výskytem rakoviny štítné žlázy.	Medulární karcinom štítné žlázy Syndrom MEN II	Ano
APC	Mutace genu se vyskytuje v rodinách se syndromem familiární polypózy. Mutace genu APC dává stoprocentní jistotu, že vznikne zhoubný nádor tlustého střeva, a je indikací k pankolektomii (odstranění celého tlustého střeva s částí konečníku).	Kolorektální karcinom	Ano
Gly84Glu	Test prováděný u osob z rodin s vysokým výskytem rakoviny prostaty.	Test prováděný u osob z rodin s vysokým výskytem rakoviny prostaty Rakovina prostaty (dědičná)	Ano
CHEC2	Nositelem mutace tohoto genu 1 % lidí.	Rakovina ledvin Rakovina prsu Rakovina tlustého střeva Rakovina štítné žlázy	Ano
CDH1	Mutace genu e-cadhedrin zvyšuje riziko vzniku onemocnění před 45. rokem věku.	Rakovina žaludku	ano (provádí se zřídka)
RB1	Mutace tohoto genu je vzácná, přibližně 1/20 000 narozených dětí.	Retinoblastom	Ano

 

Fyzikální faktory způsobující mutace v genech buněk (fyzikální faktory karcinogeneze)

Fyzikální faktory, které mohou vést k poškození genů, jsou ionizující záření (rentgenové paprsky), ultrafialové UV záření, teplota nebo mechanické podráždění.

 

Zatímco role ionizujícího záření v karcinogenezi je dobře známá, riziko vystavení UV záření je dobře známé, ale často ignorované - nadměrné opalování nebo používání solárií vede ke vzniku melanomu.

 

Dalším fyzikálním faktorem, který je třeba mít na paměti, je dlouhodobé poškození epitelu v důsledku tření (např. zubní náhrady). Podobný mechanismus je pozorován u lidí, kteří jedí velmi kořeněná jídla. Opakované dlouhodobé procesy oprav stále poškozených tkání mohou iniciovat proces karcinogeneze vedoucí ke vzniku rakoviny ústní dutiny nebo jícnu.

 

Jednou z forem dlouhodobého dráždění tkání a vzniku nádorů je expozice pracovníků azbestovému prachu. Jemné jehličky azbestu pronikají do plicní tkáně a dlouhodobým drážděním vedou ke vzniku rakoviny plic.

 

Dalším příkladem rakoviny, která může vzniknout v důsledku fyzikálních faktorů, je rakovina rtů, která vzniká v důsledku dlouholetého tepelného poškození u kuřáků dýmek.

 

 

Chemické faktory karcinogeneze

Jedním z nejznámějších chemických činitelů vedoucích ke karcinogenezi je alkohol. Stejně jako fyzikální činidla poškozuje alkohol zdravý epitel gastrointestinálního traktu, což vede ke zvýšeným regeneračním (opravným) procesům.

 

Zvýšená buněčná aktivita v těchto procesech může vést ke vzniku nádorových buněk. Mezi nejčastější rakoviny spojené s konzumací alkoholu patří rakovina jícnu, žaludku nebo hrdla.

 

Nikotin, který poškozuje gen p53, a přibližně 40 dalších karcinogenních sloučenin obsahujících dehet, jako je například arsen, nikl, polonium, kadmium, benzen, dibenzoakridin, jsou příčinou rakoviny způsobené kouřením.

 

Patří mezi ně rakovina plic, hrdla, hrtanu a úst, ale také rakovina trávicího traktu způsobená karcinogeny, které se šíří slinami, jako je rakovina žaludku a slinivky břišní. Kromě toho se tyto látky pronikáním do krve dostávají do dalších orgánů, kde působí karcinogenně (např. do močového měchýře).

 

Existuje obrovské množství karcinogenních chemických látek, které byly zkoumány. V následující tabulce jsou uvedeny příklady těchto onemocnění a rakoviny, kterou mohou způsobit.

 

Chemická látka	Rakovina	Rizikové skupiny
Alkohol	Rakovina jícnu Rakovina žaludku Rakovina hrdla Rakovina slinivky břišní Rakovina jater	Zneužívání alkoholu
Nikotin a další látky v tabákovém kouři	Rakovina plic Rakovina dutiny ústní Rakovina hrdla Rakovina jícnu Rakovina žaludku Rakovina slinivky břišní Rakovina močového měchýře	Kuřáci tabáku (cigarety, doutníky, dýmka) Konzumenti žvýkacího tabáku
Azbest	Pleurální mezoteliom	Pracovníci v závodech na zpracování azbestu, osoby přicházející do styku s azbestem (eternit)
Aromatické uhlovodíky	Rakovina žaludku	Lidé, kteří často jedí grilovaná jídla
Radon	Rakovina plic	Horníci (zejména kuřáci tabáku)
Výfukové plyny z vozidel (různé karcinogeny)	Rakovina plic Rakovina močového měchýře	Železničáři, profesionální řidiči
Dusičnany a dusitany, které se v těle přeměňují na nitrodusičnany	Rakovina žaludku Kolorektální karcinom	Osoby konzumující konzervované nebo uzené potraviny (zelenina, masné výrobky)

 

Viry jako příčina vzniku rakoviny

Působení onkogenních virů (onkovirů) spočívá v zabudování některých vlastních genů do genomu lidské buňky nebo v poškození genů zdravé buňky. Předpokládá se, že onkogenní viry jsou zodpovědné za přibližně 15 % všech případů rakoviny.

 

Onkoviry mohou obsahovat DNA (adenoviry) nebo RNA (retroviry). Prevence rakoviny způsobené viry spočívá v používání očkovacích látek nebo ve vyhýbání se expozici infekci. Příklady rakovin, které mohou být důsledkem infekce onkoviry, jsou uvedeny v následující tabulce.

 

Vir	Rakovina	Potenciální zdroj infekce
HPV - lidský papiloma virus	Rakovina děložního čípku Rakovina penisu Rakovina pochvy Rakovina konečníku Rakovina dutiny ústní	Pohlavní forma
HPV - lidský papiloma virus	Dlaždicobuněčný karcinom kůže	Kontakt kůže s infikovanými osobami
HPV 8	Kaposiho sarkom	Pohlavní forma
HTLV 1	Leukemie typu T u dospělých	Přenáší se krví, lidským mlékem a mužským spermatem
EBV - virus Epstain-Barrové	B-buněčné lymfomy T-buněčné lymfomy Burkittův lymfom Maligní granulom Rakovina žaludku	80-90 % lidí jsou přenašeči, pohlavní formou, prostřednictvím slin
Virus hepatitidy B a C (HBV, HCV)	Primární rakovina jater	Kontakt s krví infikovanou viry, transfuze krevních produktů, které nebyly dostatečně testovány, pohlavní forma

 

Rakovina a CBD - Co o této kombinaci víme?

"Ročně v České republice zemře na rakovinu zhruba 30 000 lidí. Nemoc, na níž ještě stále neexistuje dostatečně efektivní lék."

 

Dá se vzniku rakoviny předcházet užíváním CBD? Lze konstatovat, že konopné produkty, a tedy kanabinoidy v nich obsažené, jsou účinné v boji proti rakovině.

 

Endokanabinoidy, které se nacházejí v lidském těle a jejich blízcí příbuzní rostlinného původu - fytokanabinoidy, vykazují obdivuhodnou schopnost zpomalovat průběh rakoviny, šíření rakovinných buněk a schopnost rakoviny metastázovat po těle.

 

Také nabízí slibné výsledky v otázce prevence rakoviny. I to jsou důvody, proč se stále více a více pozornosti vědecké komunity upírá směrem konopí a výzkumů a studií v tomto ohledu.

 

Kromě výše zmíněného je CBD a jiné kanabinoidy obsažené v našich konopných produktech jako jsou CBD kapky či CBD kapsle, schopné výrazně mírnit negativní vedlejší účinky tradiční léčby rakoviny - chemoterapie. Také fungují bez nám známých komplikací a nevykazují žádné negativní vedlejší účinky v kombinaci se zmíněnou chemoterapií a léčbou rakoviny.

 

Blíže o tématu CBD a rakovina v tomto článku.

 

Autor: Tomáš Konieczny

 

Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.