Problémy se soustředěním - příčiny a léčba

5 nejdůležitějších bodů článku

• Koncentrace pozornosti
• Kognitivní porucha
• Funkce pozornosti
• Screeningové testy na poruchy paměti
• Zlepšení soustředění dětí

 

Poruchy koncentrace a paměti jsou poměrně častým problémem dospělých, dospívajících i malých dětí. Někdy je pro vás těžké soustředit se na studium nebo čtení knihy. Rozptyluje vás hluk za oknem, hudba v pozadí nebo zapnutá televize. Začnete snít a "přemýšlet o ničem". Jaké jsou příčiny problémů s pozorností? Jak funguje pozornost u dětí? Jak zlepšit výsledky učení? Jak zlepšit schopnost soustředění? Mohou se zdroje pozornosti zmenšit? Proč se lidé nechávají rozptylovat?

 

Koncentrace pozornosti

Pozornost je mechanismus pro snížení informačního přetížení. Vzhledem k omezením své struktury a způsobu fungování dokáže kognitivní systém zpracovat pouze zlomek toho, co má potenciálně k dispozici. Proto je nucena filtrovat a řídit procesy přijímání a zpracování informací, aby se vyhnula nebezpečným účinkům přetížení, tj. nadbytku vjemových podnětů.

 

Aby bylo možné dítěti, které má problémy s pozorností, správně pomoci, je třeba nejprve diagnostikovat příčinu těchto obtíží. Důvodem mohou být potíže s regulací emocí, psychomotorická hyperaktivita, ale také nevhodná strava, např. povzbuzující nápoje, příliš mnoho cukru nebo konzervantů v často konzumovaných výrobcích. Když začneme řešit úkoly, které vyžadují soustředění, měli bychom vyloučit také rušivé faktory, jako je televize, rádio nebo počítač.

 

Proto je vhodné, abyste se před tím, než začnete s dítětem psát domácí úkoly, ujistili, že je studijní prostor uklizený, tichý, klidný a ve správnou denní dobu - pozdě večer, kdy je dítě unavené, se bude soustředit mnohem obtížněji než odpoledne. Ve školním prostředí by děti s poruchami pozornosti neměly sedět v blízkosti okna nebo dveří, protože se rychleji rozptýlí.

 

Pozornost je schopnost soustředit se na to, co děláte. Pozornost velmi úzce souvisí s vědomím. Lze hovořit o různých úrovních intenzity vnímání. Některé činnosti probíhají díky pozornosti zaměřené na velmi malý počet podnětů, ale intenzivně zaměřené. Jiné činnosti jsou prováděny ve stavu rozptýlené pozornosti, která zahrnuje mnoho podnětů nebo předmětů méně intenzivním způsobem.

 

Souvislost pozornosti s vědomím se ukazuje zejména v souvislosti s rozdělením na dva typy činností:

• řízené činnosti - jsou "globálně" řízené, tj. zahrnují celý kognitivní systém, zejména důležitá dispoziční centra, jako je pozornost a pracovní paměť;
• automatické činnosti - jsou řízeny "lokálními" strukturami a nezapojují mechanismy pozornosti a paměti nebo je zapojují v minimální míře.

 

Kognitivní porucha

Nejčastějšími příčinami stížností na zhoršení paměti ve stáří jsou fyziologický pokles kognitivních funkcí a psychosociální situace (sociální izolace, snížený ekonomický status, úmrtí manžela/manželky, změna bydliště, psychiatrické poruchy ve stáří).

 

Kognitivní poruchy se dělí na:

• mírné
• střední
• hluboké

Toto rozdělení se provádí na základě provedených psychologických testů. Mírná kognitivní porucha se vyskytuje u 15-30 % lidí starších 60 let a u 6-25 % lidí z této skupiny se vyvine demence, která vyžaduje léčbu. Příčiny, které vedou ke vzniku onemocnění, nejsou známy.

 

 

Funkce pozornosti

Kognitivní psychologie rozlišuje 4 základní funkce procesů pozornosti:

 

• Selektivita - schopnost vybrat si jeden podnět, zdroj podnětů nebo myšlenkový pochod na úkor jiných. Díky selektivní funkci pozornosti je možné vykonávat většinu činností každodenního života, například poslouchat přednášku, navzdory konkurenčním zdrojům informací, jako je hluk, náhodně zaslechnutý rozhovor nebo vlastní vtíravé myšlenky;
  
  
• Bdělost - schopnost dlouho čekat na výskyt přesně definovaného podnětu, tzv. signálu, a přitom ignorovat jiné podněty, tzv. šum. Pozornostní bdělost se podobá detekci signálů. Problém, s nímž se mechanismus pozornosti potýká, spočívá v tom, že hluk působí neustále a uspává bdělost, zatímco signály působí zřídka a v neočekávanou dobu;
  
  
• Vyhledávání - aktivní proces, který zahrnuje systematické zkoumání percepčního pole s cílem odhalit objekty, které splňují určité kritérium, např. studenti vyhledávají v učebnici dějepisu potřebné informace k úkolu. Většina výzkumů v souvislosti s vyhledáváním se zaměřuje na vizuální vnímání a selektivní vizuální pozornost. Hlavními faktory, které brání vyhledávání, je přítomnost rušivých podnětů, tzv. distraktorů;
  
  
• Kontrola souběžných činností - tato vlastnost souvisí s fenoménem rozdělené pozornosti. Člověk téměř vždy vykonává několik činností najednou, např. při poslechu přednášky si dělá poznámky nebo při vaření večeře hovoří s manželem či manželkou. Provádění několika činností najednou většinou nemá negativní důsledky, protože tyto činnosti jsou poměrně jednoduché nebo dobře automatizované.
  
  Problém nastává, když se jedna z činností stane náročnější. Každá činnost vyžaduje určitou část celkové duševní energie, tzv. zdroje pozornosti, které jsou omezené. Dohled nad dvěma činnostmi současně obvykle vede ke zhoršení výkonnosti jedné z nich, protože je překročena celková kapacita kognitivního systému.

 

Příčiny rozptýlení

Příčiny problémů s pozorností jsou komplexní a často se vyskytují společně, což prohlubuje poruchy v procesech rozdělené pozornosti, bdělosti, výběru obsahu a aktivního vyhledávání v percepčním poli. Mezi nejčastější faktory bránící soustředění patří:

• genetické předpoklady, např. temperament,
• nevhodný styl učení,
• distraktory,
• únavu,
• nedostatek spánku,
• prožívání silných negativních a pozitivních emocí,
• podvýživa,
• chudá strava s nízkým obsahem omega-3, -6 a -9 mastných kyselin,
• zdravotní komplikace, jako je nízký krevní tlak nebo hypertenze.

Zhoubou 21. století je neustálý spěch, závratné životní tempo, nedostatek času na relaxaci a odpočinek. To vede k vyčerpání, přepracovanosti, protože člověk má nadbytek povinností a není schopen efektivně organizovat svůj pracovní den.

 

Pak je nejlepší si důležité věci zapisovat na papír nebo si snížit zátěž, kterou člověk nese na svých bedrech.

 

Problémy s pozorností mohou vznikat v důsledku přítomnosti rušivých faktorů ve vnímacím poli, tj. rušivých vlivů, jako je hluk, zapnuté rádio nebo televize.

 

Pokud se chcete soustředit na důležitou látku, např. na přípravu na zkoušku, je vhodné zajistit příznivé klima pro učení - vyvětrat místnost a uklidit pracovní prostor.

 

Koncentrace pozornosti závisí také na vašem temperamentu. Rozlišujeme sangvinika, cholerika, melancholika a flegmatika. Každý z těchto typů temperamentu vykazuje jinou úroveň odolnosti vůči stresu, časovému tlaku, míru expresivity, citlivosti nebo tolerance ke změnám.

 

Cholerik a sangvinik jsou poměrně prudké a impulzivní typy, takže mohou mít problémy se soustředěním a pamětí. Flegmatik je trpělivý a klidný, ale vyznačuje se obtížemi při rozhodování. Melancholik má naopak tendenci být dobrým organizátorem, a proto je poměrně rychlý v plnění úkolů.

 

Soustředění a jeho míra závisí také na preferovaném stylu učení. Lze rozlišovat mezi:

• vizuální žáci - nejčastěji se učí pomocí vizuálního kanálu,
• sluchoví žáci - nejlépe se učí poslechem,
• emocionální žáci - při učení využívají představivost, asociace a emoce,
• kinestetika - učení hrou, činností a pohybem.

Problémy s pozorností, zejména u malých dětí, jsou ovlivněny nedostatkem spánku. Batolata potřebují hodně času na zotavení. Příliš brzké vstávání nebo pozdní uléhání do postele vede k rozptýlení a neschopnosti soustředit se na učení.

 

K rozptýlení přispívají také intenzivní pocity - jak pozitivní (euforie), tak negativní (úzkost, tíseň, strach). Ke zklidnění nervů mohou pomoci různé relaxační a dechové stabilizační techniky.

 

Dalším faktorem, který způsobuje potíže s pozorností, je podvýživa, která snižuje obranyschopnost organismu, podporuje infekce a následně zaostávání a špatný prospěch ve škole, což dále odrazuje od vzdělávání.

 

Přiměřená strava bohatá na hořčík, draslík a mastné kyseliny má příznivý vliv na kognitivní schopnosti dítěte. Drogy, jako je alkohol, káva nebo nikotin, mohou dočasně zlepšit soustředění, ale z dlouhodobého hlediska snižují schopnost učení.

 

Problémy se soustředěním mohou být doprovázeny zdravotními problémy, např. nespavostí, vysokým krevním tlakem, nemocemi oběhového nebo trávicího systému.

 

 

Screeningové testy na poruchy paměti

Pro poruchy paměti jsou určeny screeningové testy: krátká škála Mini Mental State Examination (MMSE) a test kreslení hodin. Doporučuje se také neuropsychologické vyšetření.

 

Je důležité si uvědomit, že výskyt problémů s pamětí by měl vždy vyvolat určité obavy. Osoba, která trpí problémy s pamětí, by měla být pravidelně kontrolována, protože u některých lidí změny ustupují, u některých zůstávají stabilní a u některých se rozvíjí demence.

 

Nejméně jednou ročně by mělo být provedeno neuropsychologické vyšetření a pravidelně by mělo být prováděno neurozobrazovací vyšetření (magnetická rezonance hlavy nebo CT hlavy). V případě problémů s pamětí u starších lidí je vhodné provádět trénink paměti a psychoedukační programy, a pokud se rozvine demence, je třeba zařadit vhodnou léčbu.

 

Důležitým prvkem v prevenci poruch paměti a koncentrace jsou pohybová cvičení, luštění křížovek, mírná fyzická aktivita a činnost v sociálních skupinách a vzdělávacích kurzech.

 

To podporuje procvičování paměti a soustředění a mobilizuje práci.

 

 

Problémy se soustředěním a pamětí u dětí

Koncentrace pozornosti u dětí je selektivní a krátkodobá. Pro malé děti je obtížné soustředit se na jeden úkol po delší dobu, pokud se nejedná o předmět jejich zájmu. Pak se mohou "zcela oddat" jedné činnosti.

 

Problémy s pozorností se často objevují již od prvních dnů ve škole. Rodiče a učitelé mají někdy tendenci popírat skutečné problémy svých malých žáků a svádět důsledky na lenost a nedostatek motivace k učení.

 

První příznaky poruchy pozornosti neboli Attention Deficit Disorder se u dětí projeví, když musí chodit do školy a sedět 45 minut ve vyučování.

 

Neustálé soustředění, domácí úkoly, testy a nutkání učit se často nezajímavý obsah je pro děti docela náročné. Problémy s pozorností dětí při plnění školních povinností mají mnoho příčin. Patří mezi ně:

• slabá motivace k úsilí, nedostatečné odhodlání k učení,
• nízké aspirace,
• nízká úroveň schopností,
• poruchy percepčně-motorických funkcí (poruchy zraku, sluchu atd. nebo koordinace oko-ruka),
• mikropoškození centrálního nervového systému v důsledku perinatálních komplikací,
• nízký zájem o obsah výuky,
• nízká odolnost vůči frustraci a stresu,
• nedostatek schopnosti vytrvat a překonávat obtíže,
• nepříznivá rodinná situace a špatné životní podmínky,
• nepříznivé školní klima,
• špatná strava dítěte.

Nesoustředěnost dětí se může projevovat velmi různě, např. děti mohou být apatické, nudit se, rychle se unavit, pracovat pomalu a dělat mnoho chyb.

 

Jiné děti naopak dělají školní úkoly rychle, ale nedbale a povrchně, bez dostatečné pozornosti, ale mohou projevit vytrvalost při hře a volných činnostech. Z hlediska potíží s pozorností lze děti rozdělit na dva typy:

• pasivní typ - vyznačuje se přemýšlivostí, sněním, "sněním a přemýšlením o ničem“, pomalostí, otálením při plnění úkolů, náměsíčností, děláním mnoha chyb;
• aktivně-impulzivní typ - chaotické chování, příliš málo času na seznámení se s obsahem, práce ve spěchu bez kontroly správnosti úkolů, nedostatečné plánování činností, časté přerušování práce, dezorientace, malá vytrvalost, netrpělivost, sklon k vyrušování sebe i ostatních.

Zlepšení soustředění dětí

Na efektivitě učení se podílí mnoho příčin, včetně temperamentu dítěte, který nelze změnit. Koncentrace u dětí závisí na vnějších a vnitřních faktorech. 

 

Mezi vnitřní faktory patří:

• schopnost vzbudit v dítěti vnitřní motivaci,
• pohoda a duševní kondice dítěte, kterou podporuje zdravý spánek, aktivní odpočinek, čas na relaxaci a přestávky během učení,
• porozumění učební látce,
• dobrá úroveň kognitivních schopností, např. zrakové vnímání, sluchové vnímání, verbální dovednosti, manuální dovednosti, paměťové schopnosti a slovní zásoba,
• soustavná činnost.

Mezi vnější faktory patří:

• vhodné učební klima - větraná místnost, správné osvětlení, ticho, klid, optimální teplota v místnosti,
  
  
• minimalizace vlivu rušivých faktorů - klid na pracovišti (ale ne absolutní ticho), uklizený stůl, pořádek a příprava potřebných učebních pomůcek,
  
  
• stanovení pracovní doby - vytvoření tzv. denního plánu; děti mají rády určité rituály a řád, protože vědí, kdy je čas na povinnosti a kdy na zábavu a odpočinek,
  
  
• podpůrný postoj rodičů - vyhýbat se nepříznivému srovnávání výkonu dítěte s ostatními dětmi, oceňovat každý úspěch dítěte, kontrolovat domácí úkoly, pomáhat s domácími úkoly, ale netrestat, vést dítě k učení, motivovat pochvalou, uznáním a odměnou,
  
  
• správná strava - strava dítěte by měla být bohatá na nenasycené mastné kyseliny omega-3, -6 a -9, které jsou dobré pro koncentraci; tělo si je nedokáže samo vyrobit, proto je možné použít doplňky stravy - podávat kapsle s rybím tukem nebo rybí pokrmy.
  
  
• Děti si postupně zvykají, že se musí soustředit na úkoly a sedět v lavici. Některé děti mohou mít zakořeněné poruchy pozornosti, což je případ dětí s ADHD nebo hyperkinetickým syndromem.

 

Nejdůležitější je pak trpělivost a přijetí dítěte, důsledné zvykání si na dokončení každého započatého úkolu, připomínání povinností a pomoc při učení pomocí nastavení rutiny, pravidelnosti a opakování.

 

 

Naučit se soustředit

Lidé si velmi často kladou otázku: "Proč se nemůžu soustředit? Co mi brání v soustředění pozornosti? Jak mohu zvýšit svou koncentraci? Co mohu udělat, abych pracoval efektivněji?". Následuje seznam způsobů, jak zlepšit koncentraci pozornosti, a upozorňuje na to, na jakých faktorech koncentrace závisí.

 

• Rozvíjejte motivaci - je snazší soustředit se na cíl, jehož dosažení je nesmírně důležité. Pokud usilujete o nějaký cíl, projevujete také větší zájem, což podporuje zapojení a snižuje riziko rozptýlení.
  
  
• Myslete pozitivně - stojí za to přehodnotit vlastní přístup k práci. Místo toho, abychom si říkali "musím to udělat", je lepší myslet na "chci to udělat". Vidět v každé činnosti pozitivní aspekt podporuje efektivitu práce a jejího dokončení.
  
  
• Pečujte o svůj pracovní prostor - zajistěte správné podmínky, vyvětrejte místnost, připravte potřebné pomůcky, minimalizujte vliv rušivých prvků.
  
  
• Buďte důslední - klíčem k úspěchu je sebekázeň, pevná vůle a vytrvalost.
  
  
• Dělejte si při práci přestávky - lidé nejsou stroje a potřebují odpočinek, protože při vyčerpání se snižují zdroje pozornosti.
  
  
• Zajistěte si kvalitní stravu - jezte ryby, zeleninu, ovoce, obiloviny, ořechy a mandle, které jsou zdrojem nezbytných vitamínů, minerálů a mastných kyselin. Vhodné je samozřejmě zvážit i různé doplňky stravy, které pomáhají dosáhnout vytouženého cíle. Ať už jde například o kanabinoidy v CBD olejích a kapslích, které podporují kognitivní funkce, paměť soustředění a také spánek a regeneraci, nebo naše Magnesium – PRO SPÁNEK a Magnesium – PRO ENERGII.
  
  
• Nezapomeňte se dobře vyspat - dodržujte spánkovou hygienu a nepodceňujte příznaky únavy vlastního těla.
  
  
• Sportujte - aktivní odpočinek nejenže pomáhá okysličovat mozek, ale také regeneruje vitalitu a duševní sílu a snižuje hladinu stresových hormonů.
  
  
• Používejte relaxační cvičení - nejenže slouží k uvolnění těla, ale soustředěním se na dýchání a nasloucháním sobě samému můžete trénovat svou pozornost.
  
  
• Provádějte cvičení na zlepšení koncentrace - soustřeďte pohled na ruku nataženou před sebou a snažte se ruku co nejvíce stabilizovat, aby se netřásla. Meditace vám také může pomoci zaměřit pozornost na jeden objekt. Mezi další alternativy patří skládání puzzle, upírání očí na jednu položku na monitoru počítače, odpočítávání, luštění sudoku nebo křížovek.

 

Koncentrace pozornosti umožňuje snížit informační přetížení. Je to druh obranného mechanismu, který má zabránit pocitu zahlcení zprávami. Nejdůležitější je umět si stanovit priority, ne „dělat všechno najednou“, protože pokud se snažíte dělat několik úkolů současně, nakonec neodvedete dobře žádný z nich.

 

 

Autor: Tomáš Konieczny

 

Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.