Antidepresiva - jak fungují? Jaké je nejlepší? Jaké mají přínosy a rizika?

Nejdůležitějších 5 bodů článku

• Obecné zásady léčby antidepresivy 
• Jaké jsou hlavní skupiny antidepresiv
• Závislost na antidepresivech
• Kde hledat pomoc při depresi 
• Antidepresiva a těhotenství 

U bipolární afektivní poruchy, které se v hovorovém jazyce říká deprese, se nejčastěji za základ léčby považuje farmakoterapie, tedy užívání léků - antidepresiv. Psychiatr má na výběr širokou škálu antidepresiv, které zpravidla dokáží alespoň částečně utlumit nejobtížnější projevy nemoci. Proč by měly být antidepresiva až poslední možnost? Jaké rizika sebou nesou? Vzniká na antidepresivech závislost? Tyto otázky a mnoho dalších si zodpovíme v následujících řádcích.

 

Jaké jsou obecné zásady léčby antidepresivy?

Nejdůležitější zásadou při léčbě deprese je dobrá spolupráce s ošetřujícím lékařem. To znamená, že pacient by se neměl sám rozhodovat o žádných modifikacích léčby, ale měl by o všech svých příznacích a obavách informovat lékaře, který je na základě toho schopen zvolit pro něj tu nejlepší léčbu.

 

Při výběru léků pro konkrétního pacienta se lékař řídí několika hlavními zásadami:

 

1. Použití nejnižší účinné dávky léku - je to způsobeno tím, že čím vyšší je dávka léku, tím větší je riziko nežádoucích účinků a samozřejmě také vyšší náklady na terapii.
2. Hodnocení účinnosti léčby nejdříve 2-4 týdny po jejím zahájení, neboť antidepresiva ovlivňují složité buněčné procesy, které nelze okamžitě modifikovat.
3. Změna léku, pokud po 6-8 týdnech užívání maximální dávky daného léku pacient nepociťuje zlepšení – většinou lékař nejprve doporučí záměnu léku za jiný ze stejné skupiny, a pokud to nezabere, předepíše lék z jiné skupiny.
4. Po první epizodě deprese se doporučuje užívat léky minimálně 6 měsíců po odeznění příznaků.
5. Další epizoda deprese by se měla léčit déle – až 2 roky po vymizení příznaků.
6. Po třetí epizodě může lékař zvážit trvalé užívání léku.

Dovolíme si však důrazně varovat, že léčba antidepresivy by měla přijít na řadu až jako zcela poslední možnost.

 

Dobré vědět

Antidepresiva řeší příznaky, nikoliv příčinu. Je velice důležité snažit se o objevení a vyřešení příčiny vzniku deprese.

 

Psychiatři jsou často pod enormním tlakem a množstvím pacientů a mnohdy nemají odpovídající prostor pro nefarmakologické řešení potíží. Namísto hledání původu problémů tak raději pošlou pacienta domů s receptem na antidepresiva.

 

V případě deprese doporučujeme sezení s psychologem a psychoterapeutem, který se vám bude věnovat a bude se snažit objevit příčinu onemocnění.

 

Pokud si budete potřebovat během onemocnění pomoci nějakou látkou, doporučujeme sáhnout nejdříve vyzkoušet přírodní antidepresiva jako je CBD či kratom, které nemají nespočet vedlejších účinku a nezhuntují váš organismus jako mnoho růzých léků na předpis.

 

Vincent van Gogh - Před branami věčnosti
Zdroj: Wikipedia

 

Kdo předepisuje antidepresiva?

Antidepresiva jsou nejčastěji předepisovány psychiatrem, jelikož pouze ten má dostatek znalostí a zkušeností ke správnému posouzení pacientova stavu a výběru vhodného antidepresiva. V méně závažných případech může antidepresiva předepsat také praktický lékař.

 

Dobré vědět

Pokud se však jedná o méně závažný případ, který může mít jiné řešení, je lepší se antidepresivům vyhnout.

 

CBD je lékařský potvrzené nejúčinnější přírodní antidepresivum. Navíc bez jakýchkoliv vedlejších účinků.

 

Hlavní skupiny antidepresiv

S rozvojem vědy a objevováním nových mechanismů, které mohou ovlivnit výskyt symptomů deprese, se vyvíjejí stále účinnější a bezpečnější antidepresiva. Obecně se léky dělí do skupin podle mechanismu účinku. 

 

Jednou z mnoha teorií vysvětlujících vznik deprese jsou poruchy množství neurotransmiterů v centrálním nervovém systému, tedy chemických látek v mozku – dochází k poklesu koncentrace serotoninu, dopaminu a norepinefrinu a tyto abnormality mají být ovlivněné antidepresivy.

 

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)

Lékař obvykle zahájí léčbu pacienta s depresí léky z této skupiny. Patří mezi ně citalopram, escitalopram, fluoxetin, fluvoxamin, paroxetin či sertralin. Jak název napovídá, tyto léky zabraňují transportu serotoninu zpět do nervové buňky, takže se zvyšuje jeho koncentrace v mozku. Je také třeba poznamenat, že léky z této skupiny mají další anxiolytický účinek a úzkostné poruchy jsou nejčastějšími duševními poruchami doprovázejícími depresi.

 

Mezi nejčastější vedlejší účinky této skupiny léků patří gastrointestinální poruchy ve formě nevolnosti, nechutenství nebo břišních potíží. Kromě toho mohou způsobit nespavost nebo zvýšenou ospalost (hlavně na začátku užívání), sexuální dysfunkci, (např. poruchy ejakulace, orgasmu, snížené libido), změny tělesné hmotnosti (jak zvýšení, tak snížení), hyponatrémii, tj. snížení sodíku v krvi a zvýšený sklon ke krvácení. 

 

Serotoninový syndrom

Nejzávažnějším, ale naštěstí relativně vzácným vedlejším účinkem antidepresiv, je serotoninový syndrom. Serotoninový syndrom je stav, který se někdy vyskytuje u pacientů, kteří také užívají lék s podobným účinkem, to znamená, že způsobuje zvýšení hladiny serotoninu v mozku. 

 

Serotoninový syndrom má psychické příznaky, jako je zmatenost (chaotické, nevhodné chování) nebo v extrémních případech kóma. Mezi další příznaky serotoninového syndromu patří: zvýšená tělesná teplota i nad 41 stupňů Celsia, zrychlený tep, průjem, zvýšené pocení, svalová ztuhlost a třes. 

 

Dobré vědět

Serotoninový syndrom je život ohrožující stav a vyžaduje léčbu v nemocnici. Proto je tak důležité dodržovat pokyny lékaře ohledně užívání léků.

 

 

Inhibitory zpětného vychytávání norepinefrinu a serotoninu (SNRI)

Léky z této skupiny způsobují, že se v mozku zvyšuje nejen koncentrace serotoninu, ale i norepinefrinu.

 

Patří mezi ně venlafaxin, duloxetin a milnacipran. Tyto léky mají také analgetický účinek, proto jsou indikovány zejména u pacientů trpících depresí provázenou bolestí. Nežádoucí účinky této skupiny léků jsou velmi podobné jako u SSRI, ale vlivem na koncentraci norepinefrinu, který patří mezi tzv. stresové hormony, mohou způsobit zvýšení krevního tlaku a neregulovaná hypertenze je jednou z hlavních kontraindikací jejich užívání.

 

Tricyklická antidepresiva (TCA)

Léky z této skupiny se až do 90. let 20. století používaly především k léčbě depresivních poruch. V současné době se od jejich užívání vzhledem k četným a často nepříjemným vedlejším účinkům spíše upouští, i když se stává, že se ukazují jako jediné, které účinně eliminují depresivní příznaky u lidí, kteří již dříve neúspěšně zkoušeli několik jiných přípravků.

 

TCA inhibují zpětné vychytávání norepinefrinu a serotoninu stejně jako předchozí skupina léků, ale působí i na jiné receptory, což má za následek tolik nežádoucích účinků, ale na druhou stranu jsou účinné v „těžkých případech“.

 

Patří sem: amitriptylin, desipramin, imipramin, klomipramin, nortriptylin a doxepin. Také tato skupina léků se vyznačuje svým analgetickým účinkem.

 

Některé z nežádoucích účinků, které se mohou objevit při jejich užívání, jsou: ospalost, porucha koncentrace, sucho v ústech, snížená zraková ostrost, ortostatická hypotenze, tedy náhlý pokles krevního tlaku po náhlé změně polohy ve stoje nebo potíže s močením.

 

Inhibitory monoaminooxidázy (MAOI)

Jediným lékem z této skupiny používaným v medicíně je moklobemid. Patří k reverzibilním inhibitorům především monoaminooxidázy typu A, což je enzym zodpovědný za rozklad takových neurotransmiterů, jako je serotonin, norepinefrin a dopamin. Blokováním jeho působení se tedy zvyšuje jejich koncentrace v mozku, což umožňuje snížit nebo zcela zbavit příznaky deprese.

 

Nežádoucí účinky, které může způsobit moklobemid, jsou především bolesti hlavy a závratě, úzkost, nespavost, kolísání krevního tlaku a srdeční arytmie. Je třeba poznamenat, že se jedná o obtížně použitelné psychofarmakum, protože interaguje s mnoha jinými psychofarmaky, a tyto interakce samozřejmě nejsou žádoucí, jelikož můžou být významným ohrožením zdraví.

 

TIP: Pro optimální fungování mozku a podporu kognitivních funkcí vyzkoušejte náš unikátní produkt BYSTRÝ MOZEK. Také podporuje duševní zdraví a posiluje odolnost vůči stresu.

 

 

Léky s různými mechanismy účinku

Existuje mnoho dalších antidepresiv s odlišným mechanismem účinku, než je uvedeno výše, ale účinek většiny z nich spočívá ve zvýšení koncentrace serotoninu a/nebo norepinefrinu a/nebo dopaminu v mozku nebo v ovlivnění receptorů těchto neurotransmiterů. 

 

V tomto ohledu vyniká agomelatin, který navíc stimulací melatoninových receptorů svým způsobem napodobuje jeho účinek. Melatonin je na druhé straně zodpovědný za regulaci rytmu spánku a bdění u lidí, který je často narušen u lidí bojujících s depresí (nespavost, nadměrná spavost atd.).

 

 

Co rozhoduje o výběru antidepresiva?

Lékař je po shromáždění podrobné anamnézy od pacienta schopen vybrat nejvhodnější lék pro daného člověka. Klíčovou informací, která to umožňuje, jsou především depresivní příznaky, se kterými se pacient potýká, protože ne každá deprese je souborem stejných příznaků. 

 

Někteří lidé trpící depresí pociťují silný pocit úzkosti, mají poruchy spánku, bolesti, silnou ospalost. Jiní pacienti se naopak cítí rozrušení a neklidní. V průběhu deprese může dojít ke snížení nebo zvýšení chuti k jídlu a v důsledku toho ke snížení nebo zvýšení tělesné hmotnosti, což také vede lékaře k výběru léku, který vám umožní vrátit se na váhu, kterou jste měli před onemocněním.

 

Je velmi důležité informovat svého lékaře o všech lécích, které užíváte, včetně těch, které jste si koupili bez lékařského předpisu, včetně doplňků stravy a rostlinných produktů, protože lékař musí vybrat lék, který s nimi nebude interagovat. 

 

Zásadní také je, jakými dalšími nemocemi kromě deprese pacient trpí, protože se může jednat o stav, kdy je užívání některých léků kontraindikováno.

 

Během následujících návštěv by měly být hlášeny nežádoucí účinky, které jsou velmi závažné nebo obtížně akceptovatelné, například sexuální poruchy, o kterých může být pro některé lidi trapné mluvit, ale existují antidepresiva, která buď tuto oblast lidského fungování neovlivňují, nebo jej dokonce mohou zlepšit, jako je například bupropion.

 

Kdo může rozhodnout o vysazení léku nebo o změně jeho dávkování?

O vysazení léku nebo změně jeho dávkování může rozhodnout pouze lékař! Nemůžete to udělat sami. Tento typ úprav se provádí postupně, protože jakékoli náhlé změny mohou způsobit tzv. abstinenční příznaky, které mohou být pro pacienta nepříjemné i nebezpečné pro zdraví.

 

Ano, na antidepresivech se bohužel často tvoří těžká fyzická závislost, stejně jako na zakázaných látkách jako jsou heroin, pervitin apod. V České republice máme označení “léky” a “drogy”, ale anglicky hovořící země užívají jednotné označení “drugs”.

 

Jak řekl slavný alchymista a lékař Paracelsus: jediný rozdíl mezi jedem a lékem je dávka.

 

Co je třeba mít na paměti při užívání antidepresiv?

Častým strachem, kterému čelí lékař v psychiatrické ordinaci, je strach ze závislosti na antidepresivech. To je velmi škodlivý mýtus – antidepresiva nemají návykový potenciál. Skutečnost, že po jejich náhlém vysazení, tzv abstinenční příznaky jsou důsledkem toho, že tyto léky ovlivňují různé typy neurotransmiterových drah v mozku, který se zbavený dříve dodávané látky musí tomuto stavu opět přizpůsobit.

 

Nejsou však doprovázeny touhou po látce a neodolatelnou, těžko ovladatelnou touhou si ji znovu vzít, což je charakteristické pro abstinenční syndrom vyskytující se po vysazení stimulantů.

 

Je třeba také poznamenat, že i když zlepšení nálady po zavedení antidepresiv trvá nejméně 2-3 týdny, pokles úzkosti je pozorován již na začátku léčby. To je zvláště důležité u pacientů, kteří pociťují sebevražedné myšlenky, protože to může mít za následek větší tendenci na ně jednat. V této době by měli být blízcí obzvláště ostražití a v případě vysokého sebevražedného rizika se doporučuje zahájit léčbu pod dohledem specialistů v nemocničních podmínkách.

 

Používají se na depresi pouze antidepresiva?

Základem farmakologické léčby deprese jsou léky známé jako antidepresiva, nicméně v závislosti na symptomech provázejících toto onemocnění se jako podpůrné používají především léky proti úzkosti - nejčastěji ad hoc benzodiazepiny (zde je třeba brát v úvahu jejich návykový potenciál  - neměly by se užívat déle než 4-6 týdnů). 

 

V případě psychotických příznaků nebo farmakorezistentní deprese, t.j. když nedojde ke zlepšení psychického stavu pacienta po správné léčbě alespoň 2 antidepresivy se mohou použít také atypické antipsychotika – především olanzapin nebo quetiapin.

 

Pokud chcete zvolit přípravky, které nejsou z kategorie oficiálních léků, ale v souvislosti s depresemi dosahují skvělých výsledků, doporučujeme zvážit například CBD olej či kratom. Jedná se o přírodní látky, často nazývané také jako přírodní antidepresiva, která mají mnohem menší závislostní potenciál a zároveň neprodukují prakticky žádné vedlejší účinky.

 

Důležité je také zamyslet se, zda máte dostatek základních vitamínů a minerálů, které mohou zásadním způsobem ovlivňovat psychický stav. Tím nejzákladnějším minerálem v souvislostí s psychickou pohodou je magnesium. Magnesium můžete doplnit v podobě přípravků Magnesium - PRO SPÁNEK a Magnesium - PRO ENERGII.

 

 

Vzniká na antidepresivech závislost?

Obecně se má za to, že antidepresiva mohou být psychicky i fyzicky návyková. Psychiatři často tvrdí, že to není pravda. Pacienti si často pletou závislost s abstinenčními příznaky (abstinenční syndrom). Tyto příznaky se objevují, když pacient náhle, bez porady s lékařem, přestane lék užívat nebo výrazně sníží jeho dávku.

 

Vedlejším efektem takového chování je náhlá nerovnováha v hladině neurotransmiterů v mozku, která se promítá do silných změn nálad. Pacient pociťuje následující příznaky:

• náhlé zhoršení pohody nebo (méně často) manické stavy
• neklid, podrážděnost, záchvaty pláče
• bolest břicha, nevolnost, zvracení, průjem
• poruchy spánku psychomotorické poruchy (nadměrná vzrušivost nebo zpomalení pohybu, svalový třes, zhoršení zraku)
• bolest svalů, mravenčení nebo necitlivost kůže
• přecitlivělost na světlo
• zvýšené pocení.

Dobré vědět

Postupné snižování dávek pod lékařským dohledem snižuje riziko abstinenčních příznaků.

 

Nejzávažnější nežádoucí účinky jsou pozorovány u pacientů, kteří dříve užívali přípravky s paroxetinem, sertralinem a fluvoxaminem. Ve vzácných případech může abstinenční syndrom způsobit návrat deprese, což vyžaduje obnovení léčby. 

 

Antidepresiva a různá další psychofarmaka jsou drogy, které jsou často mnohem rizikovější než ty, které jsou mezi drogy (zakázané látky) běžně řazeny. Je potřeba mít na vědomí, že z lékárny si často můžete odnést nebezpečnější látku než od dealera.

 

 

Kde hledat pomoc při depresi?

Současné světové dění a běžný životní styl významně zvyšují procenta lidí, kteří se trápí s psychickými problémy. Válka na Ukrajině, pandemie koronaviru, neplánovaná izolace od blízkých, strach z onemocnění, omezený přímý kontakt s lidmi, vrstevníky (práce na dálku, dálkové vzdělávání), dezinformace, konspirační teorie, nedostatek bezpečí, nedostatek odpočinku, ztráta blízkých, ztráta zaměstnání – to je jen několik faktorů, které mohou nepříznivě ovlivnit duševní zdraví nejednoho z nás.

 

Pokud pozorujete trvale špatnou náladu, anhedonii (nedostatek pocitu potěšení), vyhýbáte se kontaktu s lidmi, cítíte se beznadějně a každodenní „vstávání z postele“ je problém, nebojte se oslovit pomoc. Tyto stavy pravděpodobně samovolně nezmizí. Pamatujte, že o svých neduzích a pohodě můžete vždy mluvit se svými blízkými, s důvěryhodným přítelem, lékařem nebo dokonce lékárníkem.

 

Na koho se tedy obrátit při pocitu deprese?

• Psycholog, psychoterapeut. Odborník, který se léčbou depresí zabývá, dokáže najít příčinu i vhodnou léčbu.
• Psychiatr či praktický lékař. Pokud je příčina deprese biologická, mohou být předepsána antidepresiva.
• Centrum krizové intervence. Například CKI Bohnice, které poskytuje bezplatnou a nepřetržitou pomoc.
• Rodina, přátelé. Blízcí lidé vás podpoří a mohou pomoci i s hledáním vhodného odborníka.

 

 

Jak pomoci osobě trpící depresí?

Možná jste se dostali do situace, kdy jste nabyli podezření, že depresí trpí nějaká vám blízká osoba a chtěli byste jí pomoci. Jak v takovém případě nejlépe postupovat?

1. Povzbuďte svého blízkého, aby kontaktoval lékaře nebo psychoterapeuta a nabídněte mu, že s ním půjdete na návštěvu.
2. Pokud váš blízký užívá antidepresiva, ujistěte se, že je užívá podle pokynů svého lékaře (pokud dojdou, pomozte mu kontaktovat svého lékaře pro nový předpis).
3. Buďte trpěliví a vytrvalí. Uzdravení vašeho blízkého může trvat několik měsíců.
4. Pomáhat s každodenními povinnostmi, dbát na to, aby měl pacient správně vyváženou stravu a dbát na kvalitu spánku.
5. Podporujte pravidelnou fyzickou aktivitu, navrhněte společnou procházku nebo jízdu na kole.
6. Pokud někdo z vašich blízkých uvažuje o sebepoškozování, nebo se již jednou o sebevraždu pokusil, nenechávejte ho na pokoji. Pokud zaznamenáte zhoršení zdravotního stavu, kontaktujte ošetřujícího lékaře svého blízkého a mezitím mu dopřejte maximálně možná povzbudivá slova.
7. Starejte se i o sebe – snažte se dál dělat to, co vám přináší radost a vnitřní klid.

 

Antidepresiva a alkohol 

Nejlepší je vyhnout se kombinaci antidepresiv a alkoholu. Může to nejen zhoršit příznaky ale může to být nebezpečné. Pokud kombinujete antidepresiva a alkohol můžete se cítit více depresivně nebo úzkostně. Pití může působit proti výhodám antidepresivní léčby, což znesnadňuje léčbu příznaků. Může se zdát, že alkohol krátkodobě zlepšuje náladu, ale jeho celkový účinek zvyšuje příznaky deprese a úzkosti.

 

Nežádoucí účinky mohou být horší, pokud užíváte také jiný lék. Mnoho léků může způsobit problémy, když se užívají s alkoholem – včetně léků proti úzkosti, léků na spaní a léků proti bolesti na předpis. Nežádoucí účinky se mohou zhoršit, pokud pijete alkohol a užíváte některý z těchto léků spolu s antidepresivy.

 

Pokud užíváte MAOI, můžete být vystaveni riziku nebezpečné reakce. V kombinaci s určitými typy alkoholických nápojů a potravin mohou antidepresiva nazývaná inhibitory monoaminooxidázy (MAOI) způsobit nebezpečný nárůst krevního tlaku. Pokud užíváte MAOI, ujistěte se, že víte, co je bezpečné jíst a pít a které alkoholické nápoje pravděpodobně způsobí reakci.

 

Vaše myšlení a bdělost mohou být narušeny. Kombinace antidepresiv a alkoholu ovlivní úsudek, koordinaci, motoriku a reakční dobu více než samotný alkohol. Některé kombinace vás mohou uspávat. To může zhoršit schopnost řídit nebo dělat jiné úkoly, které vyžadují soustředění a pozornost.

 

Můžete se také dostat do sedace nebo se cítit ospalí. Několik antidepresiv způsobuje sedaci a ospalost, stejně jako alkohol. Při společném užívání lze kombinovaný účinek zesílit.

 

 

Kofein a antidepresiva

Antidepresiva i kofein mění způsob, jakým spolu mozkové buňky komunikují. Užívání antidepresiv nebo konzumace kofeinu dočasně zvyšuje hladiny neurotransmiterů - chemických poslů, kteří přenášejí signály mezi mozkovými buňkami - včetně serotoninu, dopaminu a noradrenalinu. Zvýšení hladiny neurotransmiterů může zlepšit vaši náladu a v případě kofeinu vám také dodat příval energie.

 

Vaše tělo metabolizuje neboli odbourává antidepresiva a kofein také podobným způsobem. Ve vysokých dávkách mohou stimulační účinky kofeinu také způsobit nebo zhoršit příznaky úzkosti, jako je podrážděnost, nervozita a nespavost. 

 

Můžete se také cítit nervóznější nebo podrážděnější, protože stimulační účinky kofeinu mohou způsobit nebo zhoršit příznaky úzkosti (a v některých případech mohou vyvolat záchvaty paniky). Pokud užíváte antidepresiva ke zvládnutí úzkostné poruchy, může kofein přímo působit proti účinku antidepresiv nebo úzkost zhoršit.

 

Kofein a antidepresiva mohou také zvýšit náchylnost k vedlejším účinkům léků. V závislosti na antidepresivu to může zahrnovat například agitovanost, nespavost, bolesti hlavy, závratě, nevolnost nebo zvýšenou srdeční frekvenci. Vzhledem k tomu, že kofein zpomaluje rychlost, jakou se vaše antidepresivum metabolizuje, zůstává ve vašem těle delší dobu více léků.

 

Dobré vědět

Většina lidí, kteří užívají antidepresiva, nemusí kofein úplně vysadit. Je však důležité věnovat pozornost tomu, kolik kofeinu během dne přijímáte a jak se po něm cítíte.

 

Antidepresiva a těhotenství

Pokud máte depresi a jste těhotná nebo uvažujete o otěhotnění, poraďte se se svým lékařem. Rozhodnutí, jak léčit depresi během těhotenství, není snadné. Rizika a přínosy užívání léků během těhotenství musí být pečlivě zváženy. 

 

Závažná deprese během těhotenství je spojena se zvýšeným rizikem předčasného porodu, nízkou porodní hmotností, sníženým růstem plodu a dalšími problémy dítěte. Nestabilní deprese během těhotenství také zvyšuje riziko poporodních depresí a potíží s vytvářením vazby s dítětem.

 

Největším problémem užívání antidepresiv během těhotenství je obvykle riziko vrozených vad v důsledku expozice antidepresivům. Celkově je ale riziko vrozených vad a dalších problémů u dětí matek, které v těhotenství užívají antidepresiva, velmi nízké. 

 

Některá antidepresiva jsou však spojena s vyšším rizikem komplikací pro dítě. Mluvit se svým lékařem o vašich příznacích a možnostech léčby vám může pomoci učinit informované rozhodnutí.

 

Pokud používáte antidepresiva během těhotenství, váš lékař se pokusí minimalizovat vystavení dítěte těmto lékům. Toho lze dosáhnout předepsáním jednoho léku v nejnižší účinné dávce, zejména během prvního trimestru.

 

Dobré vědět

Psychoterapie je také účinnou léčbou mírné až středně těžké deprese.

 

Závěr 

Antidepresiva mohou pomoci zmírnit příznaky stavů, jako jsou deprese a úzkostné poruchy. Fungují tak, že upravují rovnováhu neurotransmiterů v mozku. Příklady antidepresiv zahrnují SSRI, SRNI A TCA. Jednou z možností mohou být také MAOI, i když je lékaři předepisují méně často kvůli riziku nežádoucích vedlejších účinků.

 

Může trvat několik týdnů, než antidepresiva začnou působit, a lidé mohou zaznamenat vedlejší účinky. Léčba antidepresivy by měla přijít na řadu až jako zcela poslední možnost. Mezi méně invazivní pomoc při depresi nebo úzkosti doporučujeme zvážit vyzkoušení CBD olejů nebo kratomu. 

 

 

Autor: Tomáš Konieczny, Tereza Hoffmannová 

 

Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.

 

Zdroje:

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/depression/expert-answers/antidepressants-and-alcohol/faq-20058231

https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/pregnancy-week-by-week/in-depth/antidepressants/art-20046420